Před prahem se skloňte. Je to symbol domu

26. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vchod do chalupy č. 159 v hlineckém Betlémě, pochází z poloviny 18. století

Práh je symbol minulosti i budoucnosti. Odděluje náš vnitřní svět od toho vnějšího. Práh domu měl po celou historii symbolický význam a váže se k němu celá řada obyčejů i rčení.

Lidé o práh vždy s pokorou pečovali, vždyť to bylo posvátné místo, které zajišťovalo ochranu. Nejen pro dům samotný, ale hlavně rodinu, která v něm žila. „Pokud někdo vstupoval do domu, musel překročit vysoký práh a také se sklonit. A to je ten symbolický okamžik, který nás odděluje od vnějšího světa, ocitáme se v našem vnitřním světě a k němu máme přistupovat s pokorou,“ vysvětluje etnografka Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová.

Při stavbě roubených domů byl prahu přisuzován velký význam. Už z toho důvodu, že práh je prvním trámem, na kterém se roubený dům staví. Proto musel být založený velmi pevně. „Pod práh, jako symbolické místo, se kladly nejrůznější předměty, které měly dům a rodinu chránit. Byl to třeba růženec nebo mince. Ale také třeba kosti zvířat, které měly zabránit vstupu škodlivých sil,“ dodává Ilona Vojancová. Někdy se pod práh dával také čtyřlístek, který přinášel štěstí. A ze stejného důvodu na mnoha prazích uvidíte i podkovu.

Podkova na prahu Pickova domu v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku

Práh jako posvátné i magické místo

S prahem domu je spojená celá řada obyčejů, na které už lidé dávno zapomněli. „O filipojakubské noci se například na prahy kladly drny nebo se rozsypal písek. To proto, aby do domu nemohly vstoupit čarodějnice a jiné zlé síly. Lidé totiž věřili, že čarodějnice do domu nevstoupí dříve, než spočítá všechna stébla trávy a zrnka písku. A to se jí pravděpodobně nepodaří do doby, než kohout zakokrhá a vyjde slunce, takže dům bude ochráněn,“ vysvětluje Ilona Vojancová.

K prahu domu se váže několik českých přísloví a rčení. Práh byl nejen symbol, ale také vizitka domu a jeho obyvatel. Proto ho ženy často poctivě drhly, aby daly najevo, že jsou skutečně dobré hospodyně. Na prazích také lidé sedávali a besedovali. Samozřejmě také pracovali, třeba vyšívali nebo vyřezávali. „Na prahu se ale nesmělo štípat dříví. Lidé totiž věřili, že potom by do domu uhodil blesk. Zkrátka a dobře, práh vždy požíval mezi lidmi velké úcty,“ dodává etnografka.

Práh roubeného domu byl prvním trámem stavby. Musel být pevný a přisuzoval se mu symbolický význam

Práh jako symbol vítání i loučení

Celá řada obyčejů souvisejících s prahem zmizela, zvyk přenášení nevěsty přes práh se ale zachoval do dnešních dnů. Někdy ženich nevěstu přenáší už přes práh při odchodu z místa svatebního obřadu, radnice, to ale samozřejmě neodpovídá původnímu významu. V náruči muž svojí ženu přenáší tam, kde by měli bydlet. Přenesení přes práh totiž znamená změnu života novomanželů. Nevěsta se kdysi také nesměla dotknout ničeho, co souvisí s dveřmi, kvůli zavlečení zlých duchů do domu.

K běžné tradici kdysi patřilo i loučení s domem. „Když z chalupy lidé vynášeli nebožtíka na jeho poslední cestu, s rakví třikrát poklepali na práh. Tak se nebožtík s domem symbolicky rozloučil. To je také obyčej, který už v podstatě vymizel, na českém venkově byl ale rozšířený ještě v šedesátých letech minulého století,“ doplňuje Ilona Vojancová.

Spustit audio