Přehrada Pařížov na řece Doubravě připomíná gotický hrad. Velké vodě úspěšně odolává

Na počátku 20. století postihla kraj série několika povodní. Aby se předešlo ničivým následkům přívalových dešťů a jarních oblev, odsouhlasila se výstavba čtyř přehrad v okolí Ronova a Třemošnice. Kvůli financím nakonec velkolepý projekt nevyšel, realizovala se jen jediná přehrada - Pařížov na řece Doubravě.

Stavba začala v roce 1909, dokončila se o čtyři roky později. Specifický je u ní gotizující styl s věžičkami, které připomínají cimbuří. Samotná hráz se skládá z lomového kamene, z granatické ruly. Kámen na stavbu se nalámal nedaleko proti proudu řeky Doubravy, žulové zakončovací parapety pocházejí z lomů v Přibyslavicích a ze Skutče.

Svoji úlohu už pařížovská přehrada mnohokrát splnila. Při povodních se hladina přehrady jedenadvacetkrát dostala až k přelivům, naposledy v červnu 2013.

Od roku 1992 slouží jako vodní elektrárna. Koruna hráze je oplocená, a přestože přes ni nevede žádná komunikace, zájemci se po hrázi mohou projít. Musí zazvonit u branky pana hrázného, který je pustí dovnitř.

Práce hrázného se dědí po meči

Přehrada Pařížov se stala osudem rodu Horských. Pradědeček Josef nastoupil na pozici hrázného v roce 1941. Vychoval tu se ženou tři děti a nejstaršímu synovi Jiřímu předal řemeslo. Nebylo to těžké. Hrázného děti vyrostly v domku nad přehradou a přirozeně převzaly otcovy znalosti i zkušenosti. A také lásku k tomuto místu. Před několika lety už i Jiří předal funkci hrázného synovi, a tak se dnes o Pařížov stará třetí hrázný z rodu Horských.

Přes hráz nevede žádná komunikace, koruna je ale celoročně pro návštěvníky přístupná|foto: Šárka Kuchtová

Řeka Doubrava nemá celoročně dostatek vody pro vodáky. Dvakrát do roka ale dochází k plánovanému vypouštění vody z nádrže do průtoku, aby byla řeka splavná v úseku od mostu v Pařížově až do Ronova nad Doubravou. Akci nazvanou Otevírání a zavírání Doubravy pořádají skauti z Ronova, po dvaceti letech jde už o záležitost tradiční a mezi vodáky velmi oblíbenou.