Přemyslovské hradiště Levý Hradec ukrývá základy kostela sv. Klimenta z 10. století

20. únor 2017
Česko – země neznámá

Středočeské hradiště Levý Hradec u Roztok mělo pro historii českého státu mimořádný význam. Jednalo se o přemyslovské hradiště, kde sídlil první přemyslovský kníže Bořivoj. Historickou událostí bylo založení prvního křesťanského kostela na českém území, nejspíš mezi lety 882 až 884.

O významu Levého Hradce svědčí i skutečnost, že právě zde byl 19. února 982 svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců zvolen v pořadí druhým pražským biskupem a vůbec prvním biskupem z českého rodu.

Je prokázáno, že v areálu akropole hradiště byla vystavěna malá rotunda – první křesťanský kostel zasvěcený sv. Klimentovi. Archeologické výzkumy však ukázaly, že na místě Levého Hradce stávalo hradiště ještě dřív, než se vlády v českém státě ujal první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj.

To je patrné pod dnešním kostelem sv. Klimenta, kde si lze zblízka prohlédnout základy rotundy. Na podlaze je udusaná hlína a uprostřed menší prohlubeň, která nese prokazatelné stopy lidské činnosti ještě z doby před samotnou stavbou. Tyto nejstarší základy kostela byly objeveny Ivanem Borkovským při komplexním průzkumu kostela v roce 1939 a staly se velkou senzací.

Zdi jsou z kvádříkového zdiva postaveného z opukového kamene a jejich vznik se odhaduje na 10. století. Nelze proto bezpečně prokázat, že dnešní kostel sv. Klimenta stojí skutečně na místě původního kostela postaveného Bořivojem o 100 let dříve. První kostel mohl být dřevěný.

Pod dnešním kostelem sv. Klimenta si lze zblízka prohlédnout základy rotundy

Staré zdivo, které si v kostele sv. Klimenta můžete zblízka prohlédnout, ale s největší pravděpodobností stálo již v době, kdy v Levém Hradci došlo ke zvolení Vojtěcha biskupem. Kostel se nachází v areálu bývalé akropole a zajímavostí také je, že ho obklopuje starý hřbitov z 10. a 11. století.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.