Přes Smetanovo náměstí v Litomyšli se chodí suchou nohou. Už přes pět set let

Socha Bedřicha Smetany stojí na Smetanově náměstí v Litomyšli od roku 1924
Socha Bedřicha Smetany stojí na Smetanově náměstí v Litomyšli od roku 1924
0:00
/
0:00

Smetanovo náměstí v Litomyšli je s největší pravděpodobností třetí nejdelší náměstí v Česku, měří 493 metrů. A představte si, že ho za deště můžete projít skoro celé, aniž byste zmokli. A přitom zároveň půjdete místy, kudy chodily takové osobnosti, jako například Bedřich Smetana nebo Alois Jirásek.

Smetanovo náměstí v Litomyšli vzniklo podél středověké obchodní cesty, a tak má protáhlý tvar. Nedaleko náměstí protéká městem řeka Loučná a právě podle směru jejího toku lidé už před staletími rozlišovali dvě části náměstí, i když Horní a Dolní náměstí leží v podstatě v rovině.

Místní obyvatelé jsou na svoje náměstí pyšní. A také s nadsázkou říkají, že mají nejdelší náměstí na světě, protože se vine od Hvězdy ke Slunci. Tedy od Hotelu Zlatá hvězda k Restauraci Slunce na opačném konci náměstí. Pravda je, že oba domy mají bohaté dějiny. Například v dnešním Hotelu Hvězda, dříve Modré hvězdě, žila v roce 1861 Božena Němcová. Tehdy připravovala k vydání svoje souborné spisy v litomyšlské Augustově tiskárně. A v jiném domě na náměstí, čp. 27, se jí narodil syn Karel.

Litomyšl si zamiloval také Alois Jirásek, na náměstí bydlel i malíř Julius Mařák nebo spisovatelka Teréza Nováková. Panský dům čp. 61, který má dnes výraznou růžovou fasádu a štukovou výzdobu, koupil v roce 1825 od hraběte Valdštejna otec Bedřicha Smetany, František Smetana. Slavný skladatel se sice narodil v pivovaru na zámku, ale v domě na náměstí později bydlel. Nejznámějšího litomyšlského rodáka připomíná nejen jméno náměstí, ale samozřejmě na něm stojí i jeho socha. Pochází z ateliéru sochaře Jana Štursy a na Smetanově náměstí stojí od roku 1924.

Čtěte také

Co je pro litomyšlské náměstí asi nejvíc typické, je dlouhé podloubí, i když na obou stranách náměstí není rovnoměrné. Litomyšlané ovšem podloubí neřeknou jinak než „podsíně“. Označením „velká a malá podsíň“ tak v podstatě rozlišují dvě strany náměstí. Podloubí má Litomyšl po řadu staletí. Už v roce 1457 tehdejší majitel litomyšlského panství Bohuš Kostka z Postupic nařídil jednomu z místních stavitelů: „Dům musí mít lubě sklenuté u předdomí, aby v čas deště, nechvíle, mohl každý jíti, kamž by chtěl, po městě a po suše.“

Historická fotografie náměstí v Litomyšli

Na začátku 21. století se litomyšlské náměstí ještě opticky prodloužilo. Díky rekonstrukci nárožního domu, budovy pošty v dolní části náměstí, vzniklo zcela nové podloubí, které součástí objektu nikdy nebylo. Česká pošta totiž přistoupila na návrh litomyšlské radnice, aby projekt přestavby počítal i s novou podsíní, i když na úkor zmenšení přízemního prostoru budovy.

24 hodin na náměstí

Historická litomyšlská radnice byla postavena v roce 1418. Její věž zdobí novodobý orloj. Pochází z roku 1907 a ukazuje čas ve čtyřiadvacetihodinovém cyklu, fáze Měsíce a polohu Slunce vůči zvěrokruhu. Radniční věž má ještě jednu zvláštnost. Je do ní zazděný český loket. Je 59 centimetrů dlouhý a sloužil jako kontrolní míra obchodníkům i kupujícím na městských trzích. Vedle něj je umístěná značka výšky vody při katastrofální povodni v Litomyšli v roce 1781.

Smetanovo náměstí v Litomyšli má celou řadou historicky cenných staveb. Například mariánský sloup z roku 1716 byl pravděpodobně postaven podle návrhu známého stavitele G. B. Alliprandiho. K turistickým magnetům náměstí pak bezesporu patří renesanční Dům U Rytířů, který ve čtyřicátých letech 16. století vyzdobil kameník Blažek. Dům je pojmenovaný podle postav dvou rytířů. Fasádu domu zdobí také postavy učence a kupce a bájných zvířat. Dům u Rytířů je sídlem městské galerie a lidé si tak mohou prohlédnout i jeho interiér.

Architektura litomyšlského náměstí ale nenabízí jen pohled do minulosti. Na průčelí jednoho z domů uvidíte také moderní plastiky sochaře Olbrama Zoubka, který v Litomyšli žil a působil. V roce 1998 prošlo Smetanovo náměstí velkou rekonstrukcí a ve stejném roce studenti litomyšlské restaurátorské školy vytvořili na fasádě domu čp.127 nová sgrafita na motivy dřevorytů Josefa Váchala z knihy Krvavý román.

Dům čp. 61 zakoupil v roce 1825 otec Bedřicha Smetany, slavný skladatel v něm také po určitý čas bydlel