Při výstupu na Hudlickou skálu si můžete zkontrolovat pravost zlata vašich šperků
Středočeská obec Hudlice se pyšní jedinečným geologickým útvarem, tak zvanou Hudlickou skálou. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a patří k přírodním zvláštnostem berounského regionu. Je vidět ze širokého okolí. Pohled na ní je impozantní, má totiž tvar pyramidy. Její vrchol se nachází ve výšce 487 metrů nad mořem.
Skalní útvar je typickou ukázkou buližníkových skalek. Hudlická skála navíc nestojí v této lokalitě osamoceně, ale zapadá do celého pásma buližníkových skal, které se nacházejí v okolí a jsou sopečného původu – Vraní skála, Svatská skála a Stadíkova skála.
Buližníky jsou starohorního stáří a patří k takzvaným zoogenním křemitým horninám. Znamená to, že obsahují zbytky drobných mřížovců a někdy také křemenitých hub. Buližníku se také říká „prubířský kámen“. Je totiž tak tvrdý, že se na něm v klenotnictvích zkouší ryzost zlata.
Buližník se nenechá jen tak ošlehat větry ani ho neovlivní změny podnebí. Tento tmavý kámen si zachovává po mnoho miliónů let ostré hrany a členité výstupy, které v dlani cítíte především při výstupu, kdy se skály na mnoha místech v úzkých štěrbinách musíme dotýkat.
Výstup je snadný díky dřevěným schodům
Hudlická skála je ostrá a výstup na ni značně obtížný. Obec ale až k vrcholu vystavěla dřevěné schody, které krásně zapadají do okolní krajiny. Nahoře jste tedy za chvíli a můžete si vychutnávat nejen jedinečné skalní tvary, ale především výhled do dálky. Při dobré viditelnosti je vidět Žižkovský vysílač v Praze a kolem dokola celá nádherná krajina Křivoklátska.
Hudlická skála má také svou legendu a je obestřena tajemstvím. Uvnitř najdete krasovou jeskyni. Je obtížně přístupná a možná právě proto tu prý na kamenné stolici sedí bílá paní, která šije košili. Každý rok udělá jeden steh a až jí došije, bude prý konec světa. Na Hudlickou skálu bychom se tedy měli vydávat často, abychom bílou paní rozptýlili a ona tak svou práci nestačila dokonat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
15 prezidentových ‚ne‘ Turkovi. Babiš poslance Motoristů na ministra navrhne, u prezidenta ale nejspíš pohoří
-
Sourozenci u moci a tankery na útěku. Venezuelský režim přežívá i bez Madura
-
Dánsko označilo USA za bezpečnostní riziko. Může za tím být otázka Grónska i záruk v NATO, říká odborník
-
Má senilní mozek, řekl kolumbijský prezident Petro o Trumpovi. Ten avizoval, aby si hlídal záda








