Příroda zapletla v ústeckém Vaňově kamenný cop. Unikátní skála má jméno Vrkoč

Když bychom chtěli znát původ vzniku Vrkoče, museli bychom se vrátit o pár milionů let zpátky – až do období miocénu. Žhavé magma se prodralo křídovými pískovci a na povrchu se rozlilo do tzv. příkrovu. Jak žhavá tavenina chladla, vytvářely se pěti až šestiboké sloupce s průměrem do 20 centimetrů. A protože tu působil tlak a chladnutí jak z boku tak svrchu, došlo ke vzácně se vyskytující deformaci. Sloupce utuhly do tvaru obráceného vějíře.

V polovině 19. století byla při stavbě železniční tratě spojující německé Drážďany a Ústí nad Labem s Prahou velká část skály odtěžena. Z druhé strany ukusoval čedič kamenolom. Právě odtud pocházela původní dlažba dnešního ústeckého Mírového náměstí.

O to, aby nakonec skála s ukázkou sloupcovité odlučnosti čediče ve výjimečném tvaru zůstala zachována, se zasloužil geolog Josef Emanuel Hibsch. Dnes je Vrkoč uveden v mnoha světových geologických publikacích.

O zachování skály se zasloužil geolog Josef Emanuel Hibsch|foto: Archiv muzea Ústí nad Labem

Další podobný útvar, zvaný Kanón, který se nacházel mezi Krásným Březnem a Neštěmicemi, takové štěstí neměl. V roce 1940, kdy Josef Emanuel Hibsch zemřel, ho kvůli budování silnice odstřelili nacisté.

Vedle geologického unikátu nabízí Vrkoč milovníkům přírody i další vzácnosti. Například tu žije silně ohrožený mlok skvrnitý. A po více než 50 letech se zde znovu potvrdil výskyt rostliny jménem lomikámen trsnatý vlnatý. Jde o vzácnou rostlinu, která se jinak nachází jen v údolí Jizery u Semil.

Pokud se po zelené turistické značce vydáte kolem paty Vrkoče vzhůru, bude vám za výstup navíc odměnou výhled na labský kaňon s romantickou siluetou hradu Střekova.