Přírodní památka Hranečník je plná borovic. V jejich korunách hnízdí volavky popelavé

17. květen 2018
Česko – země neznámá

Přírodní památka Hranečník má rozlohu necelých pět hektarů. Nachází se na Opavsku u česko-polské hranice, na katastrálním území obce Píšť. Smíšený les s převahou borovic a příměsí smrků, dubů, buků a modřínů je ideálním místem pro hnízdění volavek popelavých. V korunách borovic si tady každý rok staví desítky rozměrných hnízd, ve kterých vyvádějí mláďata.

Volavka popelavá hnízdí většinou ve skupinách, které mohou být ve vhodných podmínkách i značně početnéPřírodní památka HranečníkPřírodní památka Hranečník má rozlohu necelých pět hektarůV korunách borovic si volavky každý rok staví desítky rozměrných hnízd, ve kterých vyvádějí mláďata.V korunách borovic si volavky každý rok staví desítky rozměrných hnízd, ve kterých vyvádějí mláďata.Lokalita Hranečník byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1990

Volavka popelavá hnízdí většinou ve skupinách, které mohou být ve vhodných podmínkách i značně početné. Hnízda, která mívají v průměru téměř půl metru, staví ve výškách stromů. Jejich základním stavebním materiálem jsou větve, zevnitř ptáci hnízda vystýlají trávou.

Volavka popelavá představuje nejrozšířenější druh volavek z čeledi volavkovitých v Česku. Obývá prakticky celou Evropu, kromě Skandinávie, a je velmi rozšířená i v Asii a severní Africe. Volavky popelavé jsou částečně tažné. Ornitologové, kteří mladé hnízdící volavky kroužkují, zjistili, že hlavně mladí ptáci se vydávají na daleké cesty na jih. Někteří byli později nalezeni ve volavčích koloniích vzdálených až tisíc kilometrů od místa narození. Většina volavek přezimuje v jižní a západní Evropě. Jiné zůstávají i ve střední Evropě, ale vystavují se nebezpečí, že v případě tuhé zimy nepřežijí.

Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták. Dorůstá až metr na výšku, v rozpětí křídel měří 155 až 175 centimetrů a dosahuje hmotnosti od jednoho do dvou kilogramů. Jejím nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé končetiny, které jí umožňují pohybovat se ve větších vodních hloubkách.

Je naprosto nezaměnitelná. Většinou má šedé zbarvení, na spodní straně je pak špinavě bílá. Zobák je růžovožlutý. Právě ten jí dobře slouží k lovu ryb, které jsou nejvyhledávanější potravou. Volavka ale loví i obojživelníky, měkkýše, hmyz, na polích i myši a hraboše.

Přírodní památka Hranečník má rozlohu necelých pět hektarů
Přírodní památka Hranečník má rozlohu necelých pět hektarů|foto: Naďa Čvančarová

Podobně jako ostatní druhy volavek má svoji speciální taktiku lovu. Bez pohnutí postává ve vodě nebo na souši a upřeně hledí na vodní hladinu nebo na zem. A jakmile se kořist přiblíží na příhodnou vzdálenost, zmocní se jí volavka rychlým škubnutím krkem a doslova ji harpunuje.

V lokalitě Hranečník, která byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1990, krouží volavky popelavé mezi svými hnízdy nejvíce od začátku února do konce léta. Kolonie volavek tady s oblibou zalétá lovit k nedalekým řekám Odře a Opavě. Pro potravu jsou ale volavky schopné se vydávat i na místa vzdálená až 40 kilometrů daleko.

Související příspěvky

Přírodní rezervace Tisovské rybníky chrání vzácný ekosystém plný života

Na ptačím území u středočeských Rožďalovických rybníků hnízdí na 120 druhů ptáků

Přírodní rezervací Baroch prorůstá rákosí. V soustavě rybníků hnízdí vzácné druhy ptáků

autor: can
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.

Zprávy z iROZHLAS.cz