Přírodní rezervace Tisovské rybníky chrání vzácný ekosystém plný života

16. červen 2017
Česko – země neznámá

Když ve středověku nevěděli co s podmáčenou krajinou v okolí dnešní obce Tisová na Tachovsku, založili tam rybníky. Celkem jich vzniklo deset a vydržely dodnes. Pět z nich tvoří díky zachovalému ekosystému přírodní rezervaci nazvanou Tisovské rybníky.

Rybníky jsou rájem vodních ptáků, obojživelníků a dalších živočichů. Velký Jemnický, Borský, Andělský, Bezděkovský a Velký a Malý rybník tvoří dohromady podkovu, která využívá žulové podloží. Rybníky jsou uspořádány do dvou kaskád.

Hnízdí tu všechny běžné druhy ptáků vyskytující se v oblasti Tachovské brázdy. Kromě nich se občas objeví i druhy vzácnější, například potápka černokrká, čírka obecná a čírka modrá, lžičák pestrý, moták pochop, rákosník proužkovaný, moudivláček lužní a v poslední době slavík modráček či sykořice vousatá.

V době stěhování se u Tisovských rybníků ukazují další vzácné druhy, například kulík bledý, vodouš tmavý, rudonohý a kropenatý. Také jespák bojovný, husice liščí, hvízdák euroasijský a bukač velký. Mezi největší ptačí celebritu zdejší rezervace patří jeřáb popelavý. V řecké mytologii je jeřáb symbolem štěstí a v Číně symbolizuje dlouhověkost a moudrost.

Místní prostředí vyhovuje zároveň obojživelníkům. Rákosí a břehy vyhledávají v době námluv skokani zelení, ropuchy zelené a skokani ostronosí. Objevuje se tu také užovka obojková.

Lyska černá na Velkém Jemnickém rybníku

Rybníky v Tachovské brázdě patří k vůbec nejstarším u nás. Některé byly založeny už v 15. století. Až do poloviny 20. století se na nich hospodařilo přirozeným způsobem takzvanou potravní bází kapra. Intenzivní chov po druhé světové válce většinu přirozených ekosystémů téměř zlikvidoval.

Naštěstí Tisovské rybníky, alespoň ty, které dnes tvoří přírodní rezervaci, ukazují, že když se chce, může se na rybnících jak hospodařit, tak udržovat dostatek prostoru pro veškerý rozmanitý život.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.