Příslušník vlivného rodu zachránil Mozarta, nyní spočívá v hrobce ve Velkém Újezdu

Velký Újezd leží na hranici Hané a Moravské brány pod vrcholky Oderských vrchů. Je to poměrně velká vesnice, jejíž kořeny sahají až k trhové osadě založené patrně někdy ve 12. století. Už v nejstarších dobách zde byla fara a kostel. V důsledku třicetileté války ale zdejší farnost zanikla a duchovní správa Velkého Újezdu se přenesla do katolické farnosti v Oseku nad Bečvou.

Velký Újezd byl bez farnosti až do dvacátých let 18. století. Tehdy se stali hraběcími majiteli panství bratři Karel Maxmilián a František Valerián Podstatští. Karel Maxmilián sloužil jako plukovník, později byl majitel kyrysnického pluku v císařské armádě a bojoval s Turky. Několikrát vyvázl z bitev jen tak tak, a tak se rozhodl poděkovat Bohu za ochranu oživením farnosti ve Velkém Újezdě.

Roku 1737 obnovil při kostele administraturu a o rok později zorganizoval stavbu farní budovy. Kromě toho se rozhodl zřídit v obci také špitál. Jeho synovec František Karel jeho odkaz dodržel a postavil nejen špitál, ale v letech 1749 až 1751 vybudoval téměř celý nový farní kostel. Původní věž byla zvýšena a kostelní loď od základů rozšířena do současné podoby.

Čtěte také

Kostel byl po dostavbě vysvěcen dalším významným příslušníkem rodu, olomouckým světícím biskupem Leopoldem Antonínem Podstatským z Prusinovic. Tento muž měl velkou zásluhu na záchraně tehdy jedenáctiletého W. A. Mozarta při jeho návštěvě v Olomouci v roce 1767. Mladý skladatel zde onemocněl neštovicemi a díky biskupovi a jeho péči se bez následků uzdravil.

Zámek rodu Podstátských-Liechtenstein ve Veselíčku|foto: Miroslav Kobza

Hřbitov musel zmizet z centra obce

Po josefínských reformách bylo farnostem nařízeno přesunout stávající hřbitovy z okolí chrámů uprostřed obcí na odlehlejší místa. To postihlo i hřbitov kolem kostela ve Velkém Újezdě, kde stála i hrobka rodu jmenovaného po spojení nově Podstátský-Liechtenstein.

V roce 1833 byla proto pod hlavním oltářem vybudována nová rodinná hrobka. Původně se do ní vcházelo vstupem z kostela, teprve následně byl vytvořen nový vstup ze zadní strany presbytáře chrámu. Konečné podoby se hrobka dočkala přesně 130 let od vysvěcení nově zrekonstruovaného kostela.

V současné době v hrobce odpočívá 22 příslušníků rodiny Podstatských-Liechtensteinů. Jejich odpočinek však nebyl vždy pokojný. V 50. letech minulého století byla hrobka vykradena a ostatky zemřelých poškozeny. Následné zazdění větracích otvorů mělo situaci vyřešit, ve skutečnosti však došlo ke změně klimatu a chátrání hrobky i ostatků se tím jen urychlilo.

Velký Újezd zažil v roce 2008 pohřeb opravdové hraběnky

Naštěstí byla po roce 1989 hrobka opravena a nadále se udržuje v dobrém stavu. Přispívá k tomu i zájem příslušníků rodiny. Hrobku podporují jak zástupci velkomeziříčské větve rodu, kteří se ujali po restitucích rodového majetku, tak i příslušníci Telčské větvě. Ti sice žijí v zahraničí, ale i tak mají zájem být v rodové hrobce pochováni. Díky jejich snaze a jednání farnosti se tak hrobka po letech opět dočkala obnovení statutu pohřebiště, který opravňuje ukládat zde opět těla zemřelých příslušníků rodu.

Smrt se bohužel nevyhýbala ani dětem, které měly ve znaku hraběcí korunku|foto: Miroslav Kobza

I díky tomu zažil Velký Újezd v roce 2008 pohřeb opravdové hraběnky poté, co byly do hrobky uloženy ostatky Leopoldiny Podstatské-Lichtenstein rozené Thun-Hohenstein. Byla manželkou Aloise Podstatského-Lichtensteina, který zemřel v roce 1918 a byl pohřben, stejně jako jedna z jejich dcer, ve Velkém Újezdě.

Ovdovělá hraběnka byla v roce 1945 vystěhována do Rakouska, kde 14. dubna 1964 v Deutschlandsbergu zemřela. Chtěla spočinout ve Velkém Újezdě vedle manžela, ale v té době to nebylo možné. A tak tam byly její ostatky převezeny až v roce 2008. K pomyslnému setkání obou manželů tak došlo po devadesáti letech.