Pro ranou tvorbu Josefa Suka je příznačná zpěvnost a melodičnost hudebních motivů. Studoval v mistrovské třídě Antonína Dvořáka
Velký lyrik české hudby, který navazoval na romantiky, největší částí svého díla však patří k české hudební moderně. Josef Suk se narodil v roce 1874 ve středočeských Křečovicích.
Když mu bylo jedenáct, nastoupil na pražskou konzervatoř, kde studia dokončil v mistrovské třídě Antonína Dvořáka. Tento hudební velikán se stal jeho velkým vzorem a Dvořák Suka dokonce zval na své letní sídlo ve Vysoké u Příbramě. Právě tam se Josef Suk sblížil s Dvořákovou dcerou Otýlií, kterou si v roce 1898 vzal za ženu.
V té době pracoval na jednom ze svých nejznámějších děl – scénické hudbě k romantické báchorce Julia Zeyera Radúz a Mahulena. Pro ranou tvorbu Josefa Suka je příznačná zpěvnost a melodičnost hudebních motivů.
Zásadní změna přišla po roce 1904, kdy brzy po sobě zemřel Antonín Dvořák i jeho dcera Otýlie. Suk se z této životní ztráty už nikdy zcela nevzpamatoval. Ve své další tvorbě se zaměřil na velká orchestrální díla s meditativním obsahem.
Josef Suk byl také zakladatelem Českého kvarteta, které se vypracovalo na prvotřídní světovou úroveň. Zemřel v roce 1935 v Benešově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
