Pro ručně vyrobený perník jedině do Pardubic

V současnosti jsou v Pardubicích  čtyři perníkáři, kteří vyrábějí ručně zdobený perník. Jedním z těch nejvyhlášenějších je Pavel Janoš. Jeho perníky ochutnali osobnosti vědeckého a uměleckého světa i prezidentské a královské páry ve Velké Británii a Japonsku.

Perníkář Pavel Janoš pokračuje v rodinné tradici

Pavel Janoš navazuje na rodinnou cukrářskou tradici. Už jeho babička byla vyhlášená svými dorty, cukrovím a perníky. Cukrářem a perníkářem byl také jeho otec Josef Janoš. Právě od něj putovalo roku 1958 putovalo metrové perníkové srdce na světovou výstavu EXPO v Bruselu.

Každý kousek perníku je originál

Ručně dělaný perník Pavla Janoše|foto: Jitka Slezáková

Každý perník od Pavla Janoše je originál. Vyrábí se v malých sériích nebo jen v jednotlivých kusech. Všechny se zpracovávají ručně a jsou také ručně zdobené. Podle Pavla Janoše nesmí v dobrém perníku chybět včelí med a meruňkový džem. Pro vůni a chuť je také důležité koření. Ve správném perníku nesmí chybět trocha pepře. Nejdůležitější je nechat těsto několik měsíců odležet.

Pardubický perník má svou ochrannou značku

„Jedná se o chráněné zeměpisné označení původu, je to v podstatě ochrana názvu Pardubický perník. Kdo není z Pardubic a nedodržuje složení a postup výroby, tak nesmí pardubický perník vyrábět. Nikdo samozřejmě nesmí tyto výrobky dublovat a platí to pro celou Evropskou unii. Jde nám o kvalitu,“ říká perníkář Pavel Janoš.

Správné perníkové těsto podle Pavla Janoše

70 dkg hladké mouky

20 dkg moučkového cukru

20 dkg medu

5 dkg meruňkového džemu

5 dkg tuku

4 vejce

1 lžička skořice

1 lžička koření do perníku (anýz, hřebíček, nové koření, badyán, koriandr, skořice a špetka pepře)

1 dkg jedlé sody na kypření

Vypracované těsto zabalíme do potravinové fólie nebo igelitu. Uložíme ho do chladu, nejlépe do ledničky. Těsto necháme ideálně alespoň dva týdny zrát, aby bylo provoněné kořením. Den před samotným zpracováním ho ještě nakypříme a necháme přes noc pracovat.