Proč je Černá věž v Klatovech černá? Odpověď leží v 18. století
Jeden ze symbolů historického města Klatovy v západních Čechách představuje kromě katakomb s mumiemi také Černá věž. Je vidět z široka daleka a nabízí i překrásný výhled na náměstí, historické památky nebo vrcholky Šumavy.
Nejprve musíte vynaložit trochu poctivé námahy. Na Černou věž nevede žádný výtah, ale schody. A je jich opravdu hodně. 226. Cestu vám zpříjemní zajímavé výhledy okénky, kterými můžete pozorovat střechy okolních historických památek.
Po pár patrech se zastavíte u historických hodin, nahlédnout můžete do jejich útrob. Stále jsou funkční, nehledě na to, že stroj má za sebou už několik století. Autorem hodin je Jan Bošek z Klatov. Dále se můžete nadechnout a nabrat další síly asi v 60 metrech, kde dlí mohutný zvon.
V roce 1583 do věže zvon zavěsil zvonař Martin Jindra. Od té doby se mu říká Vondra. Nehledě na to, že sem byl v roce 1760 zavěšen zvon nový. Vinou těžkého srdce ale v roce 1938 zvon praskl, možná šlo o předzvěst blížícího se zla z nedalekého Německa. Ještě během druhé světové války se v roce 1940 dočkal opravy. A od té doby je tu dodnes.
Trocha Itálie v Klatovech
Velice náročnou stavbu věže realizoval od roku 1547 italský architekt a kameník Antonius de Sala. Náročné dílo se zkušenému staviteli italských věží podařilo během 10 let. A výrazná, téměř 82 metrů vysoká dominanta města vydržela i všechny pohromy, které následovaly.
Šlo hlavně o velké požáry ve městě. Třeba ten, který před 260 lety, v roce 1758 zachvátil i samotnou věž. Plameny ožehly kámen tak, že zčernal. Od té doby se věži v Klatovech říká černá. Z ochozu je opravdu překrásný výhled nejen na město. Před vámi se rozprostře i kompletní západočeské panorama Šumavy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně