Proč je Černá věž v Klatovech černá? Odpověď leží v 18. století

20. únor 2018
Česko – země neznámá

Jeden ze symbolů historického města Klatovy v západních Čechách představuje kromě katakomb s mumiemi také Černá věž. Je vidět z široka daleka a nabízí i překrásný výhled na náměstí, historické památky nebo vrcholky Šumavy.

Nejprve musíte vynaložit trochu poctivé námahy. Na Černou věž nevede žádný výtah, ale schody. A je jich opravdu hodně. 226. Cestu vám zpříjemní zajímavé výhledy okénky, kterými můžete pozorovat střechy okolních historických památek.

Po pár patrech se zastavíte u historických hodin, nahlédnout můžete do jejich útrob. Stále jsou funkční, nehledě na to, že stroj má za sebou už několik století. Autorem hodin je Jan Bošek z Klatov. Dále se můžete nadechnout a nabrat další síly asi v 60 metrech, kde dlí mohutný zvon.

V roce 1583 do věže zvon zavěsil zvonař Martin Jindra. Od té doby se mu říká Vondra. Nehledě na to, že sem byl v roce 1760 zavěšen zvon nový. Vinou těžkého srdce ale v roce 1938 zvon praskl, možná šlo o předzvěst blížícího se zla z nedalekého Německa. Ještě během druhé světové války se v roce 1940 dočkal opravy. A od té doby je tu dodnes.

Trocha Itálie v Klatovech

Velice náročnou stavbu věže realizoval od roku 1547 italský architekt a kameník Antonius de Sala. Náročné dílo se zkušenému staviteli italských věží podařilo během 10 let. A výrazná, téměř 82 metrů vysoká dominanta města vydržela i všechny pohromy, které následovaly.

Pohled na klatovské náměstí

Šlo hlavně o velké požáry ve městě. Třeba ten, který před 260 lety, v roce 1758 zachvátil i samotnou věž. Plameny ožehly kámen tak, že zčernal. Od té doby se věži v Klatovech říká černá. Z ochozu je opravdu překrásný výhled nejen na město. Před vámi se rozprostře i kompletní západočeské panorama Šumavy.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.