Proč má jabloň červený kmen a višni zasychají větve
Dostali jsme od vás několik dotazů, týkajících se ovocných stromů. Proč má jabloň červený kmen, jak zastřešit otvory ve starém kmeni hrušně, proč višni zasychají větvičky a proč má švestka červivé plody? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Vybrali jsme několik dotazů, které se týkají problémů ovocných stromů:
1. Co způsobuje cihlově červený povlak na kmeni jabloně?
Je to řasa Trentepohlia umbrina. Takový indikátor čistoty životního prostředí. Ve vzduchu není síra, která řasy dříve tlumila v rozvoji, ničila je.
Stromu řasy neubližují, ale pokud se jich chceme zbavit, použijeme na kmen tlakovou vodu nebo kartáč, kterým borku s řasou odstraníme. Poté ošetříme některým z měďnatých fungicidů. Ale vydrží to jen rok, dva, tři, pak se řasa objeví znovu.
Rozlišuje se mnoho druhů a poddruhů této řasy. U nás jsou běžné tři druhy:
- Trentepohlia umbrina - tvoří červenohnědé povlaky na kůře stromů (nejen jabloní)
- Trentepohlia iolithus - za vlhka červenohnědé, za sucha šedozelené povlaky na kamenech v údolích horských potoků
- Trentepohlia aurea - krátce plstnaté oranžové povlaky na zdech a skalách.
2. Sto let stará hrušeň má v kmeni velké otvory, čím je mohu zaslepit, aby strom nehnil?
Otvory nezaslepujte, měly by větrat. Ochraňte je ale proti dešti stříškou. Plechovou, z lina či plastu. Mrtvé dřevo vysychá, proto rychle nedegraduje. Do otvorů je možné nastříkat třeba Kuprikol v dvojnásobné koncentraci, než jaká se dává na rostliny.
3. Desetileté višni zasychají konce větví, proč?
Višně napadá monilióza. Pokud ji proti této chorobě neošetřujete, hnijí plody, zasychají větvičky, při větším napadení schnou i květy. Druhou možností je, že se o višeň nestaráte, neprořezáváte ji, netvarujete korunu.
4. Švestka má červivé plody a vytéká z nich rosol. Postřik nepomáhá, co s tím?
První, co mě napadá je (nemám informaci o tom, zda strom ošetřujete řádně), že dírky do plodů, ze kterých vytéká rosol, dělá obaleč švestkový. Docela dobře jedince obaleče odchytá feromonový lapač, stačí umístit jeden na strom slivoně. Někdy bývají plody slivoně poškozené kroupami či mrazíky, i poté z plodu vytéká takzvaný klejotok (pryskyřici podobná hmota vylučovaná rostlinami). Pro jednoznačnou odpověď ovšem nemám dostatek informací.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.