Prostor pro dva světy: Děti a senioři spolu

23. prosinec 2025

Regiodokument

V Horní Lidči lidé v referendu odmítli výstavbu domova pro seniory vedle školy. Jen o pár desítek kilometrů dál, ve Valašském Meziříčí, se děti ze školy pravidelně setkávají se seniory v domově Rozmarýn. Co se stane, když se děti a senioři potkají? Proč někde stáří vytěsňujeme a jinde ho přijímáme? Dokument Jany Borškové Prostor pro dva světy ukazuje, jak důležité je nebát se stáří a vytvářet společnost, kde se různé generace navzájem podporují.

U stolu sedí seniorka s dítětem, které v ručkách hněte těsto, vzájemně si pomáhají. Aktivizační pracovnice je povzbuzuje k hovoru. „Budu mít pětadevadesát,“ hlásí seniorka. Klučina prozrazuje, že jemu je devět let. „Umíš to spočítat, devadesát pět minus devět?“ ptá se pracovnice. „Osmdesát šest,“ odpovídá Tomáš. „Takový je mezi vámi rozdíl. Tolik roků. Osmdesát šest.“

Setkání v domově Rozmarýn mají různou podobu – povídání, zpívání, vyrábění, pečení jidášů|foto:Ondřej Kudělka

Setkání v domově Rozmarýn mají různou podobu – povídání, zpívání, vyrábění, pečení jidášů. Aktivity přitom nevnímá personál jen jako zpestření. „Děti se nejprve stydí, ale potom se uvolní a je v domově veselo,“ popisuje aktivizační pracovnice Markéta Stříteská. Spolupráce se školami začala už v době covidu, kdy děti kreslily obrázky tak zvaně pro úsměv na líčku. „Covid skončil a děti se chtěly podívat, komu obrázky patřily. Od té doby jezdí pravidelně,“ dodává pracovnice.

Setkávání má i hlubší rozměr. Děti se tu učí přijímat i těžší okamžiky – třeba smrt. „Za mě musíte dětem říct pravdu, jak to je,“ vysvětluje Stříteská. „Když jim paní učitelka sdělila, že zemřela jedna z klientek, tak se děti opravdu ve třídě se rozplakaly. A na její památku nakreslily poslední obrázky. A doteď, když přijdou, tak si vybaví její pokoj číslo osm, že ta paní tam byla.“

Přínos ze setkávání generací je značný|foto:Ondřej Kudělka

Ředitelka Diakonie Valašské Meziříčí Lenka Kostelná zdůrazňuje, že podobné aktivity musejí vždy respektovat důstojnost klientů: „Každý klient s tím musí svým způsobem souhlasit. Vždycky k tomu přistupujeme velmi individuálně. Díváme se na to, jak bych se cítila já, kdybych seděla na tom vozíčku.“ Přesto je podle ní přínos zřejmý.

Soužití dětí a seniorů je totiž lekcí vzájemnosti. „Propojení generací je důležité i do budoucna,“ říká ředitelka. „Měli bychom bořit mýtus, že někteří lidé patří mimo společnost. Všichni jednou zestárneme – a všichni bychom chtěli, aby se o nás mladší generace zajímala.“

Poslechněte si celý dokument Jany Borškové Prostor pro dva světy.

autor: Jana Boršková