První byla Marie Rosůlková. Teď sběratel autogramů touží po Boženě Němcové

18. listopad 2017

Začínal s fotbalem, jako většina kluků tehdy, ale po úrazu kolene si musel hledat jiného koníčka. Martin Pros se v sedmnácti dal na sběratelství autogramů. Nejprve sbíral podpisy žijících osobností, pak se zaměřil na osobnosti národního obrození.

„Autogramy osobností, které prošly naší historií, sbírám už od roku 1987,“ vypráví Martin Pros. „Moje sbírka obsahuje rukopisy prvních buditelů z 18. a 19. století, jimiž byli Josef Dobrovský či František Martin Pelcl, stejně jako obrozenců z následujících let, Borovského, Kollára, Jungmanna, Čelakovského nebo Klicpery.“

Jistě si položíte otázku, jak si člověk může být jistý, že tu či onu listinu sepsala nebo podepsala osobnost, žijící třeba v 18. století. Na trhu s rukopisy se samozřejmě mohou objevit padělky. Některé z nich jsou rozpoznatelné pouze sběrateli a znalci, kteří se svému oboru věnují dlouhá léta, a proto jim rukama prošly stovky listin, dokumentů či fotografií.

Zajímavé je, že některé listiny s přibývajícím časem na hodnotě nezískávají. Příkladem u nás může být prezident Masaryk, jehož dopisy a poznámky byly za první republiky dražší, než jsou dnes. Po Masarykovi totiž zůstala řada rukopisných památek, a proto jsou zajímavé spíše ze sběratelského, méně z investičního hlediska.

„Rukopisné památky, které rostou v ceně, jsou především od osobností, které zemřely v mladém věku,“ popisuje Martin Pros, „například Jiří Wolker, František Gellner či Adolf Kosárek. Nebo které převážnou část svého života prožily v zahraničí: botanik Tadeáš Haenke či skladatel Mysliveček, a jejich rukopisy se proto k nám nedostaly. Další písemné památky byly drahé už před sto lety, a jejich cena je dnes ještě větší, protože část z nich v minulosti vykoupily státní instituce. Jedná se prakticky o všechny národní obrozence, jako Dobrovský, Štúr, Klicpera, Havlíček a ostatní. Nejvzácnější jsou potom přirozeně osobnosti, které jsou celosvětově známé - z české kotliny to jsou podpisy, které se u nás prakticky neobjevují: Franz Kafka, Sigmund Freud či filozof Edmund Husserl, a z těch, které se občas na trhu vyskytují, se jedná o skladatele Antonína Dvořáka či Bedřicha Smetanu.“

Josef Lada

V České republice funguje Klub sběratelů autogramů, jehož členové pořádají dvakrát ročně setkání, spojené s burzou a autogramiádou.

Spustit audio