První mistr světa v šachu Wilhelm Steinitz

Když se 14. května 1836 v pražském ghettu na Josefově narodil Wilhelm Steinitz, sotva kdo mohl předpokládat, že se tento chlapec, nejmladší z třinácti dětí chudého krejčího, jednou proslaví. Jeho otec byl učitelem Talmudu a Wilhelm se měl stát rabínem. K tomu směřoval i svou náboženskou výukou, ale zájem o matematiku ho roku 1857 přivedl na Polytechnický institut ve Vídni.

U studia zde dlouho nezůstal, protože jeho největší vášní byly šachy. Hrál je od 12 let a legenda praví, že první figurky si vyřezal ze dřeva na podpal, přičemž za šachovnici mu posloužil natřený kus plátna. Prokázanou skutečností již je, že rok po příchodu do Vídně Steinitz vstoupil do tamního šachového klubu, a když se v 25 letech stal nejlepším hráčem Rakouska, další život již šachu zcela zasvětil. Finančně ho přitom podpořil bankéř Gustav von Epstein, který mu umožnil přesunout se do středu šachového světa v Londýně.   

Steinitz svou hrou postupně získával respekt a věhlas. Největšího úspěchu se dočkal roku 1886, když ve 20 partiích odehraných ve třech amerických městech zvítězil nad Johannem Zukertortem, a stal se tak historicky prvním oficiálním mistrem světa. Vítězství přitom pro Steinitze neznamenalo jen sportovní triumf, ale nepřiznaně přinášelo i ocenění společenské a kulturní: vždyť z chudého židovského ghetta uprostřed Evropy dospěl k nejvyšší metě ve hře považované za vrchol myšlenkového mistrovství.

Wilhelm Steinitz své prvenství udržel až do roku 1894. Za 40 let své šachové kariéry sehrál téměř 900 zápasů, z toho 27 duelů o více partiích s nejlepšími hráči doby. Z nich jen dva nevyhrál.  Wilhelm Steinitz současně významně obohatil šachovou teorii, s jeho hrou je spojeno její osobité zahájení.

Do Čech se již od svého odjezdu v mládí nevrátil. Po životě v Rakousku a Anglii se ve svých 47 letech natrvalo přestěhoval do Spojených států a zde v New Yorku před 125 lety 12. srpna roku 1900 zemřel.

Wilhelm Steinitz se nikdy nepřestal hlásit ke svému židovství. V knižně vydané úvaze z posledního roku života o životních podmínkách šachistů se mimo jiné ostře vymezil proti antisemitismu v Rakousku a Německu, zcela v souladu s tím, co již dříve napsal: „Vždy jsem nakonec bojoval – a bojoval jsem perem důrazně a zásadově, bez klamů a iluzí, právě tak jako na šachovnici.“

Na budově pražské Filozofické fakulty v blízkosti Pinkasovy synagogy, kde stál Steinitzův rodný dům, je umístěna pamětní deska připomínající tohoto velkého šachistu.