Půst má primárně duchovní význam. Důležité je něco si odepřít, říká Kateřina Cajthamlová

7. duben 2023

Snad v celé historii procházel člověk obdobím strádání, ať už díky přírodě, kdy prostě nic neulovil, nebo kvůli válce, nemocem, ale také z náboženských důvodů. Naše moderní civilizace ale pojem strádání a odříkání v pravém slova smyslu nezná, a půst se tak pro většinu lidí stává výzvou. Někteří si od něj dokonce slibují hubnutí.

„Klasický půst není o tom, že nic nejíte, ale chováte se zdrženlivě. Třeba předvánoční půst je o tom, že vyloučíte maso, ale zbavíte se i alkoholu. Nebo si dáte půst od moderních technologií. Můžete si ho nastavit jakkoli, je to o tom zbavit se části luxusu,“ říká výživový specialista Petr Havlíček.

Půst jen s průvodcem

Totální hladovka není vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy, sportovce nebo starší ženy. „I na částečný půst bych se měl připravit s odborníkem, který mě do toho nejen zasvětí, ale taky mě povede a posoudí, jestli mi půst nemůže ublížit. Do hladovění bych se tedy bez průvodce nepouštěl. Ale do toho, že vyloučím určitý typ potravin, se pustit klidně mohu,“ radí Havlíček.

Hladovění podle Petra Havlíčka může mít dopady i na naši psychiku. „Zažil jsem situaci, kdy člověk, který půstuje a nejí, doslova „sežral“ druhému oběd, a pak se hádal, že vůbec nic nejedl,“ směje se.

Známá lékařka Kateřina Cajthamlová zdůrazňuje, že půst má především duchovní význam. „Hlavní význam je něco si odepřít. Hladovka je něco jiného. Je to nepodmíněná reakce organismu na nedostatek potravy. Hladovění může být úplné, to je odnětí potravy i tekutin, nebo částečné, tedy, že jíme málo. Při částečném hladovění je potrava kvantitativně nebo kvalitativně nedostatečná, částečně tak může hladovět i podvyživený tlustý člověk, který má bílkovino-sacharidovou podvýživu a tu nahrazuje tuky, případně alkoholem.“

Přerušovaný půst

V poslední době se objevují názory, že nejlepším způsobem hubnutí je přerušovaný půst, tedy, že člověk osm hodin jí a zbylých šestnáct se jídla nedotkne. Takový způsob stravování má rozeběhnout metabolismus, ozdravit střevní mikroflóru a posílit imutnitní systém.

„U mladých, zdravých a bezproblémových lidí, kteří to nedělají moc často, je to roztomilá rituální aktivita. Že by to mělo nějaký zdravotní efekt, na to nejsou studie.“

Škodlivé ketodiety

A co říká známá lékařka na stravu založenou na tuku a nízkých sacharidech? „My sacharidy potřebujeme. Glukóza je základní živinou pro jakýkoli náš orgán a zejména pro mozek, kam jde glukóza bez použití inzulínu. Glukóza je to, co potřebuje diabetik dodat, pokud mu klesne hladina cukru v krvi. Použije sacharózu, ne tuk.“

„V dnešní době se hodně propagují ketodiety a před nimi bych chtěla velmi varovat. Ketóza vzniká při vysoké koncentraci ketolátek v krvi. Pokud hladovíme při nízkosacharidové dietě, tak se zdrojem energie stane přechodně tělesný tuk a ketonémie 10x vzroste, protože se v těle tvoří aceton, takže jsme jako čichači acetonu. A pokud ketonémie stoupne na 3 mmol/l , což se děje u diabetiků, tak je to závažný stav ketoacidózy, který patří okamžitě k lékaři,“ varuje lékařka.

Hodně populární mezi lidmi je také půst jednou za měsíc, třeba v období novu nebo úplňku. „Udělat si odlehčení jednou za měsíc, pokud je člověk mladý a zdravý, ničemu neuškodí. Nedoporučila bych to ale třeba ženám, které by zrovna menstruovaly, těm by to určitě neprospělo.“

Rady na závěr

  • Jděte k lékaři a zjistěte realistický cíl
  • Nechte si vyšetřit krev, ať víte, jestli nemusíte zajít třeba k diabetologovi
  • Přidejte pohyb aerobního typu, žádné zvedání činek
  • Buďte co nejvíc na čerstvém vzduchu
  • Jezte pravidelne, dostatečně, vyváženě a pestře

Příštím tématem budou hemoroidy. Proč vznikají a jak je poznáme? Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.