Původně renesanční parostrojní pivovar v Lobči je zachráněnou technickou památkou

Původně renesanční pivovar byl jedním z prvních, ve kterém se koncem 19. století zaváděl parostrojní provoz projektovaný proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem.

Jednou z historicky nejcennějších částí pivovaru je renesanční sladovna. Jde o dvojlodní prostor s hřebínkovou klenbou, které vévodí obrovský náduvník – namáčecí káď, která sloužila k namáčení surového ječmene.

Namočený ječmen se následně rozprostřel na kamennou podlahu a nechal vyklíčit. Podlaha z místního pískovce je původní, stejně jako valená klenba začerněná od sušení sladu, která odkrývá autentickou podobu sladovny z období okolo roku 1600.

Do lednice se vešel celý místní rybník

Ležácký sklep s průhledem do lednice|foto: Michal Čipera

Typologie trojlodního ležáckého sklepu, který si v Lobči můžete prohlédnout, je patentovaná jako takzvaný Rosenbergův systém. Je unikátní svým řešením. Díky podzemní vodě nebylo v Lobči možné vybudovat podzemní sklepy, které bývají v pivovarech běžné. Rosenberg proto vyprojektoval ležácký sklep tak, aby mohl být nad zemí, a přesto zajistil dostatečný chlad pro deset tisíc hektolitrů piva.

Prostřední loď má stropy vysoké téměř dvacet metrů. Do tohoto prostoru se světlíky sypal led z místního rybníka. Tato lednice přitom pojala až 750 kubíků ledu. Průduchy ve stěnách se potom už přirozeně chladily postranní lodě – neboli ležácké sklepy. Lednice byla projektovaná tak, aby v ní led vydržel až dva roky pro případ, že by nastala mírnější zima.

V parostrojním pivovaru v Lobči se dnes pivo znovu vaří, i když pouze řemeslně v malém množství. V prostoru bývalé varny dnes najdete výčep a zrzavý mok si tak můžete vychutnat v autentickém prostředí.

A pokud vás historie piva i této technické památky zajímá, přijďte na jednu z exkurzí, které pravidelně vede majitel pivovaru, architekt Pavel Prouza, díky němuž tato památkově chráněná budova znovu ožívá.