Radniční věž v Litovli na Olomoucku byla i první hudební školou

21. duben 2015
Litovelská radnice s věží

Náměstí Přemysla Otakara v Litovli na Olomoucku vévodí mohutná budova místní radnice, kterou zdobí 72 metrů vysoká věž. Její ochoz se stal po zpřístupnění nejen oblíbenou vyhlídkovou plošinou, ale také místem, kam se turisté vydávají za poznáním historie města.

Počátky litovelské radnice sahají až k rychtářskému domu, který na jejím místě stával od založení města. Později zde bylo i panské sídlo. Od poloviny 16. století zde sídlily orgány města. Současná podoba radnice pochází z přestavby v sedmdesátých letech 19. století a rekonstrukce z devadesátých let století 20.

Dominantou radnice je bezesporu radniční věž, která je však starší než samotná radniční budova. Jako městská hláska byla vystavěna už na konci 15. století, a patří tak k nejstarším stavbám ve městě.

Litovelská věž je nejvyšší na Moravě

Místní žertem říkají, že mají nejvyšší radniční věž na Moravě. Je to zároveň pravda i drobný žertík. Věž se totiž tyčí přímo nad jedním z ramen řeky Moravy, které protéká středem náměstí a nese jméno Nečíz. Litovelská věž je tedy patrně skutečně nejvyšší věží na řece Moravě. Zároveň se dá považovat za jeden z nejvyšších mostů, neboť její základy skutečně Nečíz přemosťují.

Krásně se odsud vyjímají i další litovelské památky

Do věže dnes vcházejí turisté právě nad Nečízem, kudy vystoupají po točitém schodišti do čtvrtého patra věže. První tři patra jsou přístupná pouze z radnice a není bez zajímavosti, že jedna z komůrek byla opatřena bytelnými zámky a kovanými dveřmi. Sloužila totiž jako pokladnice.

Kromě strážní funkce sloužila věž také pro měření času. Už od 16. století zde byly instalovány hodiny, jejichž závaží procházelo přes tři patra. Po jednom natažení prý vydržely v chodu týden. Původní hodinový stroj zničil v 18. století požár, a tak v roce 1727 ukul kovářský mistr Grusel z Medlova nový stroj, který sloužil až do roku 1958. Ten je zde dodnes k vidění, protože se do věže vrátil z depozitáře muzea.

Původní hodinový stroj z roku 1727 sestrojil kovář

Po vystoupání na vrchol hlásky vstoupí návštěvníci do malé místnůstky, kterou kdysi obýval místní věžník. Jeho úkolem bylo střežit město před napadením nepřítelem, ale zejména před požáry. Ty byly pro středověká města likvidační, a tak byla práce strážného velice zodpovědná. Služba byla nepřetržitá a kromě samotného věžníka se zde střídali ještě dva jeho pomocníci.

Věžník seřizoval hodiny podle slunce

Sluneční hodiny, které sloužily k seřízení věžních hodin

Věžník měl také na starosti péči o časomíru. K jejímu seřizování měl na jižním ochozu věže k dispozici do kamenného zábradlí vytesané sluneční hodiny. Do předvrtané dírky nasadil tyčinku a po odečtení času seřídil hodiny na věži. Poslední stálá služba na věži probíhala ještě za II. světové války, kdy věž sloužila protiletecké ochraně jako tzv. vidová hláska.

Věžník ovšem musel být vzdělán i hudebně. Do roku 1864 musel věžník každou hodinu na píšťalu oznamovat přesný čas. Musel také vytrubovat z věže při různých slavnostních příležitostech. A k jeho povinnostem patřila i služba v městském orchestru, navíc musel vyučovat hudbě i děti.

Hlavním pracovištěm hlásného byl ochoz radniční věže. Nutno říci, že pohled z něj je dodnes úchvatný. Kromě výhledu na celé někdejší královské město Litovel je také zřejmé, proč se mu říkalo Hanácké Benátky. Množství ramen a kanálů protékajících městem je i dnes úctyhodné.

Ochoz sloužil ke střežení města

Z věže je ale i překrásný výhled do kraje. Za pěkného počasí je odsud vidět Jeseníky i s Pradědem, vrchol Bradla, kterému se říkalo Moravský Blaník, zámky v Úsově a Nových Zámcích, mnoho kostelů a v neposlední řadě i Olomouc s bazilikou na Svatém Kopečku. Uvidíte i Drahanskou vrchovinu a celou Hanou.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d844.8819940117901!2d17.075028299999985!3d49.70155439999999!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQyJzA1LjYiTiAxN8KwMDQnMzAuMSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1429608474440" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>