Radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm nabízí výhled na Beskydy i sochu Radegasta
Městská radnice je dominantou hlavního náměstí ve Frenštátě pod Radhoštěm na severní Moravě. Na jejím místě původně stával barokní radní dům z roku 1796. Tehdejším představitelům města se ale nezdál dostatečně reprezentativní, a tak jej nechali zbourat. Na jeho místě byla v roce 1891 podle projektu Antonína Tebicha zbudována rohová radnice v novorenesančním slohu s podloubím.
Její průčelí zdobí městský znak - patron města svatý Martin sedící na trůně, který má po stranách dvě husy. Turisty, kteří město navštíví, láká zejména výstup na radniční věž. Zajišťují jej pracovnice Turistického informačního centra, které sídlí v přízemí této budovy. Je potřeba nejprve stavit se tam, protože vás provedou spletitými chodbami radnice.
Cestou na věž si tak můžete prohlédnout vzácné sochy místního rodáka Albína Poláška. Prostřednictvím starých fotografií, které lemují chodby radnice, zas můžete porovnat, jak se změnila tvář města.
Samotný výstup na vrchol věže není nijak zvlášť namáhavý. Celkem zdoláte 144 schodů. Odměnou vám bude pohled nejen na malebný Frenštát, ale hlavně na okolní beskydské kopce - Radhošť, Javorník či Lysou horu.
Ten pravý klenot ale potkáte teprve až cestou dolů. Budova radnice totiž ukrývá originál sochy boha Radegasta. Vytvořil ji zmiňovaný Albín Polášek. Od roku 1930 stávala na Pustevnách. Protože je však z umělého kamene, špatně odolávala povětrnostním podmínkám. A tak dnes svůj domov našla právě na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pustevny pak zdobí od roku 1998 její věrná žulová kopie.
Pokud byste se chtěli vypravit na radniční věž už nyní, je třeba se předem telefonicky objednat v Informačním centru na telefonu 556 836 916. Od května do září vás pak provedou od středy do pátku od 10:00 do 14:30 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
