Rajče ze zahrádky obsahuje šestnáct éček včetně glutamátu
Aby byl náš jídelníček vyvážený, měli bychom si u potravin pohlídat, kolik obsahují tuků, bílkovin a sacharidů. To jsou základní složky, které v určitém poměru potřebujeme dostat do těla. Proto když nakupujeme, je dobré číst etikety na obalech.
Všimnout si můžeme i takzvaných Éček. To jsou látky, které slouží ke zlepšování vlastností potravin, aby nám více chutnaly, déle vydržely čerstvé, nebo byly lesklejší. Vyznat se v těchto přídatných látkách není pro laika vůbec jednoduché. Pro mnohé konzumenty to bývají strašáci. Získávají se z různých zdrojů, některé jsou čistě přírodního původu, jiné se vyrábí synteticky.
Ne všechna éčka jsou škodlivá. „Třeba pouhé rajče ze zahrádky obsahuje šestnáct éček, mezi nimiž je i hodně diskutovaný Glutaman sodný (glutamát),“ uvádí pro zajímavost lékařka Zuzana Kala Grofová. V EU se tato přidaná látka v potravinářských výrobcích povinně uvádí pod kódem E 621.
Delikatesa zvaná umami
Prvopočátky používání glutamanu sahají až do starověké Číny a starověkého Japonska. Kousky řasy Laminaria japonica, bohaté na obsah glutamátu (přírodní formy glutamanu) používali tehdejší asijští kuchaři, jako aromatickou přísadu do skoro všech jídel.
„Všichni kuchaři na celém světě, aby nám uvařili dobré a chutné jídlo, znají kulinářské úpravy, díky kterým rozbijí bílkovinu a uvolní kyselinu glutamovou. Z ní pak vzniká sůl, tedy glutamát. Tento proces vzniká třeba při přípravě silného vývaru z masa, při pečení masa se zeleninou, během pozvolného vaření guláše a podobně. Právě dlouhá tepelná úprava jídel dělá tu pátou chuť umami,“ vysvětluje specialistka na klinickou výživu.
Kde například najdeme glutamáty:
- zrající sýry
- mateřské mléko (obsahuje 10 x více glutamátu než kravské mléko)
- sušená rajčata
- lahůdkové droždí
- sojové a rybí omáčky
- kečup
Není důležité hlídat si pouhé složení potravin, ale i to, z čeho je jíme. Máte nandáno na porcelánovém talíři, na umělém tácku, nebo do polystyrenové misky? „Ne každý materiál je odolný vůči horku a uvolňují se z něj škodlivé látky. Strávníci by měli sledovat recyklační symboly, tedy trojúhelníkové grafické značky doplněné buď o číselné, nebo textové označení materiálu.“
Užitečné a seriózní informace o potravinách najdete na webových stránkách společnosti pro výživu, kde se uvádějí na pravou míru i nepravdivé hoaxy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.