Rajská, Na Valech, Hartigovská - projděte se Jižními zahradami Pražského hradu
Zahrada Císařského paláce v Tokiu. Zahrady ve Versailles. A Jižní zahrady Pražského hradu. Co mají společného? Pyšní se prestižní Cenou Carla Scarpy. Uděluje ji Nadace Benetton se sídlem v Trevisu, která chce upozornit na místa, jež udržují soulad přírodních krás a historické paměti.
Prstenec zeleně kolem Pražského hradu tvoří šest zahrad. Na severním předpolí historicky nejcennější z nich – Královská. Dále k západu novodobé zahradní plochy u budovy Jízdárny. K severním zahradám Hradu se počítá i celý areál Horního a Dolního Jeleního příkopu. Na severozápadě je to zahrada Na Baště. Mezi Jižní zahrady patří Rajská, Na Valech a přičleněná miniaturní zahrada Hartigovská.
Jižní zahrady vznikaly postupně na místě opevnění pod Pražským hradem. Po poslední rekonstrukci je možné skrz ně obejít celý Pražský hrad, od západu z Hradčanského náměstí až po vyhlídku na Opyši při východní bráně.
Výraznou podobu vtiskl Jižním zahradám Josip Plečnik
První zahrada – Rajská – před jižním průčelím Hradu, navazuje na soukromou zahradu arcivévody Ferdinanda z padesátých let 16. století. Současnou úpravu slunečné jižní zahrady jí dal architekt Josip Plečnik. Vstoupíte do ní z Hradčanského náměstí od vrcholu Nových zámeckých schodů nebo v opačném směru ze zahrady Na Valech.
Ta tvoří pás pod převážnou částí jižního průčelí Hradu. V polovině 19. století byla upravena jako přírodní park. Hartigovská zahrada byla připojena k zahradě Na Valech v šedesátých letech 20. století. Současná podoba vznikla roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného.
Dominantu zahrady Na Valech tvoří Plečnikova vyhlídka, kterou vytvořil ve druhé polovině 20. let minulého století. Později se ale zřítila a zachovala se jen její část. Historik architektury Zdeněk Lukeš se od počátku podílel na konceptu, který měl zahradám vrátit "lesk" z dob první republiky.
V průběhu rekonstrukce se podařilo uvést do původního stavu i výše zmíněnou vyhlídku, a to i se všemi detaily. Znovu byla například vystavěna pyramida, která stejně jako ostatní prvky, které tu Plečnik umístil (například malý belvedér nebo pavilon Bellevue), má smysl a význam. „Jsou symbolickými spojníky mezi Hradem a dominantami města,“ říká Zdeněk Lukeš.
„Plečnik tu vytvořil svůj antikizující svět, kterým propojil všechny historické roviny. Areál Pražského hradu je asi jediné místo na světě, kde se setkávají všechny architektonické styly od předrománského až po ‚high-tech‘ Nové Oranžérie,“ dodává Zdeněk Lukeš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Příběh rodiny izraelského rukojmího Jardena Bibase je srdcervoucí, ale příměří neohrozí, míní Dudinská
-
V roce 1989 jsem si ještě vydělávala mytím nádobí, vzpomínala zesnulá právnička Eliška Wagnerová
-
Celkem sedm obětí si vyžádala havárie letadla ve Filadelfii. Jeden člověk zemřel na zemi v automobilu
-
Ukrajina viní Rusko z útoku na budovu, kde se schovávali civilisté. Čtyři osoby zemřely