Řecké kuře. Voňavé po bylinkách a olivovém oleji
Řecká kuchyně je velmi zdravá, bohatá na čerstvou zeleninu, ale i ryby, jehněčí a drůbeží maso, mléčné výrobky i nepostradatelný olivový olej. Jen pro zajímavost, Řekové ho na hlavu spotřebují nejvíce na světě. Jídla řecké kuchyně se dochucují bylinami. Velmi oblíbený je tymián, rozmarýn, kopr a další bylinky.
- 8 ks kuřecích horních stehen
- 12 menších brambor
- 3 stroužky česneku
- 1 svazek jarní cibulky nebo meších 5 šalotek
- 1 citron
- Na marinádu: 1dl olivového oleje
- 2 PL tekutého medu
- ze 2 citronů šťáva, z ½ citronu strouhaná kůra (citrony bez chemického postřiku)
- 1 PL nasekaného čerstvého tymiánu nebo 1 KL sušeného
- 1 PL nasekaných jehliček čerstvého rozmarýnu nebo 1 KL sušeného
- sůl, mletý pepř
- Na ozdobení: olivy
Nejprve připravíme marinádu tak, že vidličkou nebo metlou našleháme všechny uvedené suroviny. Takto připravenou marinádou potřeme porce kuřete a zbylou marinádou zalijeme. V chladu necháme nejméně 1 hodinu proležet, nejlépe však přes noc.
Na dno pekáčku naskládáme dobře omyté syrové brambory, které můžeme ponechat ve slupce, jen je překrojíme na poloviny nebo čtvrtiny. Na brambory položíme marinované kuřecí maso, přidáme rozmačkaný česnek, na plátky nebo na osminky nakrájený citron a oloupané cibulky. Máme-li jarní cibulku, použijeme i část natě.
Zbylou marinádou přelijeme v pekáčku použité suroviny a pod poklicí pečeme při 170°C cca 40 – 50 minut. Během pečení maso podle potřeby obracíme a poléváme šťávou. Po této době odstraníme poklici a dopékáme při 180 – 200°C do zlatavého zbarvení kuřete.
Podáváme se zeleninovými saláty.
Miroslava Kuntzmannová
Původním povoláním zdravotní laborantka, ale vaření ji baví už od dětství. Od roku 1994 vydává populární kuchařské knihy i videa. Spolupracovala s Jiřinou Bohdalovou a jako první u nás napsala i kuchařku ze seriálového prostředí Recepty z Ulice.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
