Rehabilitační centrum a Fuchsovo muzeum. Brno přišlo s plánem, jak opravit chátrající lázně v Zábrdovicích

Budova městských lázní v Zábrdovicích v létě slouží hlavně jako průchod s hlavním vstupem na venkovní koupaliště. Do domu z režných cihel s podlouhlými luxferovými okny s neobvykle vysokými parapety blíž stropu než podlaze se ale běžný návštěvník nedostane. Je zamčený. Fasáda se odlupuje, uvnitř je chladno, vlhko, špína i díry v podlaze.

„Budova se v zimě využívá částečně jako sklad věcí potřebných pro letní provoz, i přes vlhko a zimu je tam lepší klima než venku,“ upřesňuje Michaela Dittrichová, mluvčí městské firmy Starez-sport, které areál v Židenicích patří.

8 fotografií

Uvnitř lázní jsou stále původní betonová lehátka, bazénky, vypuštěné vany nebo sprchy obložené bílými kachličkami, v jednom rohu stojí stará nefunkční kamna, původní saunu připomíná pár posledních dřevěných latí na sezení. V bývalé restauraci s terasou na opačné straně domu je i po dvaceti letech stále cítit pach smaženého jídla a cigaret.

„Restaurace fungovala spolu s kadeřnictvím do poslední chvíle, což byl zhruba rok 2000, kdy to bylo uzavřeno. Předtím tu fungovaly koupele, v prvním patře i parní sauny a léčebné procedury, to vše se zavřelo v 80. a 90. letech,“ připomíná Michal Hájek, manažer provozně-technického úseku Starezu.

Minulé i budoucí opravy

Starez do domu za posledních třicet let investoval jen nezbytně nutné částky na opravu střechy, aby dovnitř nezatékalo, nebo na opravu kanalizace. Rekonstrukce celé kulturní památky by mohla stát 100 až 300 milionů korun. Částku teprve zpřesní projekt na výstavbu moderního rehabilitačního centra.

„Lidé z oblasti památkové péče i hygieny potvrdili, že tento záměr by možný byl. I s ohledem na umístění oken u stropu, kdy není možné budovu využívat třeba jako kanceláře, že by se lidé dívali do zdi. Příští rok uděláme detailnější projektovou přípravu, abychom znali investiční náročnost a provozní náklady, tedy jestli by dům šel dlouhodobě provozovat tak, aby nebyl ztrátový. Ty prvotní studie nám toto ukazovaly,“ říká náměstek brněnské primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL.

Městské lázně v Brně-Zábrdovicích|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Do lázní by se mohli přestěhovat zdravotníci poskytující podobné služby třeba v poliklinice Zahradníkova nebo v Bílém domě. V lázních by mohli služby rozšířit, provoz by byl částečně hrazen i ze zdravotního pojištění.

Kanceláře, lázně, muzeum?

O budoucnosti domu se mluví roky. Kdysi v něm chtěl jeden občanský spolek udělat kulturně-sociální centrum, proti čemuž se zvedla kritika. Starez zvažoval, že by do ní přesunul své sídlo a kanceláře. Nastěhovat se tam chce i vedení čtvrti Židenice. Přesunuli by tam radnici. „Okna s vyšším parapetem by kancelářím nevadila a zásah do budovy by byl minimální. Chtěli jsme to platit z prodeje části nemovitosti, kterou máme jako radnici teď, a následně z úvěru, protože dnes platíme nájemné. Místo toho bychom mohli splácet úvěr a objekt by byl náš. Vycházeli jsme při tom z částky kolem 100 milionů korun,“ tvrdí nezávislý místostarosta Židenic Petr Kunc, kterému se nápad na zřízení rehabilitačního centra nezamlouvá.

Čtěte také

Brno na ministerstvu neuspělo. Fuchsově dvojvile hrozí poškození, bojí se památkáři

Hladík zároveň navrhuje, aby ve sklepním patře, kde je nyní technologické zázemí, bylo i malé muzeum Bohuslava Fuchse, jednoho z nejvýznamnějších brněnských architektů, který ve městě žádnou takovou připomínku nemá. „Bylo by to místo, kde se trvale může o Fuchsův odkaz pečovat a Brňané by se s jeho dílem mohli seznámit. Brno je město funkcionalistické a on byl náš největší funkcionalistický architekt. Toto místo by se nabízelo, pokud bychom o té investici rozhodli,“ zdůvodňuje svůj plán Hladík.

Podle místostarosty Kunce je takový prostor pro Fuchsovo muzeum nedůstojný, tvrdí také, že provoz celého domu bude drahý a nápad není promyšlený. „Brno si bere úvěr na stavbu velkých projektů jako je multifunkční hala a podobně, takže nevím, kdo to v současné finanční situaci města zaplatí,“ namítá Kunc.

O konkrétních nákladech bude jasněji zřejmě příští rok. Brno taky prověří, jestli by na rekonstrukci mohlo využít dotace. Zahájení zkušebního provozu rehabilitačního centra teď zástupci města odhadují nejdřív na rok 2026.