Riedlova vila je skvostem obce Desná na Jablonecku. Zcela se vymyká místní architektuře

Honosné sídlo významného průmyslníka bylo postaveno ve stylu severoitalské architektury. Návrh byl vypracovaný v Lublani, o vlastní projekt se postaral jablonecký architekt Arwed Thamerus. Stavbu provedl místní stavitel z Dolního Polubného Stefan Umann. Skvost, který Josef Riedel mladší nechal postavit pro svoji manželku, vznikl v letech 1893 až 1894 na místě zaniklých vodoléčebných lázní. Hotovo bylo prakticky za rok.

Vila, která se zcela vymyká architektuře na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, má členitý vzhled i půdorys. Na polozapuštěný suterén byla postavena tři nadzemní podlaží. Obytné bylo především první. V druhém podlaží se nachází místnost, která vnějším i vnitřním vzhledem připomíná perníkovou chaloupku. „Údajně to byla jakási trucovna pana továrníka, kam chodil, když se chtěl vyhnout sporům s manželkou,“ říká kronikářka Desné Dana Nývltová.

Třetí podlaží se nachází těsně pod střechou krytou břidlicí, která má množství vikýřů, štítů a rizalitů. Vstupní průčelí vily zvýrazňuje věžička a věžovitá zakončení se na střeše ještě několikrát opakují. Vila má zajímavou fasádu, s jejíž bílou barvou kontrastují hrázděné štíty s cihlovými výplněmi, a kamenné prvky kolem oken nebo v rozích členité budovy.

Interiéry vzaly za své během přestaveb po konfiskaci

A honosná samozřejmě nebyla jen vnější podoba Riedlovy vily. Interiéry byly obložené dřevem, stropy měly bohatě zdobené štuky, těžký vyřezávaný nábytek doplňovaly lovecké trofeje a samozřejmě nechybělo ani sklo. I na interiéru bylo znát, že Riedlové byli zámožní. Po smrti Josefa Riedla mladšího v roce 1924 vila připadla synům Waltrovi a Arnnovi. Za jejich časů došlo k první stavebním úpravám.

Dřevosochání v zahradě Riedlovy vily|foto: Jaroslav Hoření

Významnější a spíš destrukční úpravy interiérů přišly po roce 1945, kdy byla vila zkonfiskována na základě Benešových dekretů. Velká část vybavení byla rozkradena a začala se měnit i dispozice vnitřních prostor podle momentálního využití. „Vila byla využívána hrozným způsobem. Po válce tady bydleli takzvaní televizní inženýři, pak tady byly dokonce šatny pro fotbalové hráče,“ připomíná kronikářka.

Dalším využitím byla učňovská škola s internátem a v šedesátých letech byla v přízemí zřízena mateřská školka, které ve vile sídlí dodnes. V prvním patře bývaly jesle, které po zrušení nahradilo kulturní středisko. Ve vile dnes najdete také malé muzeum a knihovnu. Zahrada každoročně hostí dřevosochařské sympozium.

Otevírací doba informačního centra:

Po: Zavřeno
Út: 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00
St: 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00
Čt: 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00
Pá: 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00
So: 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00
Ne: 9:00 - 12:00 13:00 - 15:00