Rom Anton Facuna ve Slovenském národním povstání působil pro americké vojenské zpravodajské služby
Málo se o tom mluví a ví, ale za druhé světové války za naši svobodu bojovali i Romové. Jejich jména i činy však většinou upadly v zapomnění. My si teď připomeneme jednoho konkrétního romského hrdinu 2. světové války. Je jím přímý účastník Slovenského národního povstání Anton Facuna, který působil pro americké vojenské zpravodajské služby při operaci s názvem Day.
Anton Facuna žil v romské osadě, krásně hrál na housle a zpíval a o kariéře vojáka nejspíš neuvažoval. To se však v jeho jednadvaceti letech změnilo, jak vysvětluje Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.
„Pro Antona Facuna válka začala narukováním na prezenční službu do slovenské armády, ke kterému došlo v říjnu 1941. Za svou kariéru ve slovenské armádě vystřídal celou řadu útvarů od pěších pluků, přes dělostřelecké, jeden čas byl dokonce u plukovní hudby. Se slovenskou armádou se dostal na východní frontu v rámci slovenské rychlé divize do bojů proti Sovětskému svazu a poté, co byla divize stažena, byl zařazen k technické divizi, která měla v roce 1944 své úkoly v Itálii.“
V Itálii ze slovenské jednotky dezertoval a připojil se k partyzánům.
„Odtud se dostal na československou vojenskou misi v Římě, která ho přidělila pro plnění zvláštních úkolů v rámci Amerického úřadu strategických služeb, takzvané SOE (Special Operations Executive), což byla obdoba britské organizace SOI, která je u nás asi mnohem známější.“
Čtěte také
Následně prodělal u zvláštního útvaru OSS speciální výcvik.
„V podstatě stejný, jakým procházeli českoslovenští parašutisté ve Velké Británii, ve kterém se připravoval na operační nasazení. K nasazení nakonec došlo v rámci operace Day, což byl šestičlenný výsadek, který tvořili z větší části Američané, a jeho úkolem mělo být zpravodajské pokrytí bojů slovenského povstání.“
7. října 1944 byla skupina vysazena na letišti Tri duby.
„Facunovým úkolem bylo poskytovat zpravodajství, průzkum a zároveň instruktáž slovenským vojákům a povstalcům v ovládání amerických zbraní. Během této své činnosti několikrát přešel frontu, což je velmi riskantní úkol. Získával informace, které bylo následně možné odesílat do centrály OSS v italském Bari.“
O Facunových přechodech fronty historik Zdeněk. Špitálník říká.
„Přestože příslušníci skupiny Day byli vybaveni americkými stejnokroji, tak pro přechody fronty se používaly metody utajení – tzn. byl vybaven civilním oděvem s falešnými doklady na jméno Anton Novák. V podstatě to byly velmi riskantní úkoly, protože v případě dopadení by mu hrozily jistě vysoké tresty.“
Čtěte také
Skupina Day měla velmi neblahý konec s výjimkou dvou mužů, kterým se podařilo dostat se z obklíčení.
„Příslušníci skupiny včetně velitele Baranského byli chyceni Němci a většina z nich byla popravená v koncentračním táboře Mauthausen na začátku roku 1945. Facunovi a ještě jednomu Američanovi se podařilo dostat zpět do Itálie a zpět na základnu v Bari, kde mohli podat velice cenné svědectví o tom, jak probíhaly partyzánské boje ve slovenských horách.“
O osudech Antona Facuny a jeho spolubojovníků se lze dočíst i v několika knihách.
„Osudy výsadku Day a Antona Facuny se zabývá řada publikací, ať už je to americká práce historika Jima Downse Tragédie OSS na Slovensku, dále pak práce Jiřího Plachého Horší než doba války, která se věnuje částečně těm poválečným osudům. A z poslední doby publikace Lubora Nedbala Operace Karas, která se sice dominantně věnuje československému výsadku, resp. přechodu fronty Jaroslava Krátkého, ale Operace Day je tam rovněž zmíněna.“
Anton Facuna se po válce věnoval emancipačnímu hnutí Romů, byl prvním předsedou Svazu Cikánů-Romů na Slovensku, psal slovensko- romský slovník, ale jeho práce byla v době socializmu zneuznána. Zemřel v roce 1980 v Bratislavě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.