Romantická Židova strouha u jihočeské Bechyně se stala kulisou pro řadu známých filmů a pohádek
Jedním z nejzajímavějších turistických cílů u jihočeské Bechyně je krásné údolí, kterému se říká Židova strouha. A je pravděpodobné, že ji znáte, i když jste tam nikdy nebyli. Pokud jste totiž viděli film Stříbrný vítr s mladičkým Eduardem Cupákem, případně Dobrodružství na Zlaté zátoce nebo pohádku Čertova nevěsta, pak můžete v romanticky rozeklaných skalách a klikatém údolí poznat právě Židovu strouhu.
Potok, lidově zvaný Židovka, je dlouhý přes dvacet kilometrů a právě u Bechyně ústí do řeky Lužnice. Samotný potok ale pramení jinde, nedaleko obce Bzí. Ovšem jeho nejzajímavější částí je právě poslední zhruba pětikilometrový úsek před soutokem s Lužnicí.
„Židova strouha je krásný potok, krásné prostření, jsou to skály, divoká příroda, zurčení vody, ptáci, v zimě nádherné a obrovské rampouchy, někdy vhodné až k lezení, když hodně mrzne,“ říká Jolana Syblíková z bechyňského infocentra.
Židova strouha vytváří pod Bechyní romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi. Zejména jeho poslední úsek má neopakovatelnou atmosféru. Vede jím žlutá turistická značka, která od soutoku s Lužnicí pokračuje dál až do Bechyně. Turisté by se k Židově strouze měli vydávat především za pěkného počasí. Potok je totiž nutné několikrát přebrodit, což po vydatných deštích a za vysokého stavu vody není snadné.
Podle čeho získala Židova strouha své jméno, se dnes přesně neví. Martina Sudová z muzea v Týně nad Vltavou připomíná, že existuje několik různých verzí a pověstí. Dvě pověsti zmiňují Židy. „Jedna se týká Židů bechyňských, druhá Židů z Týna nad Vltavou. Obě hovoří o tom, že Židé byli vysídleni z těchto měst a schovali se v kaňonu té nepřehledné strouhy. A protože se tak zachránili, bylo údolí pojmenováno podle nich,“ vysvětluje.
Další verze je podle Martiny Sudové méně pravděpodobná. Tvrdí totiž, že se strouha původně nejmenovala Židova, ale Žitova - podle Žita, kouzelníka krále Václav IV.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
