Romové narození před 5. květnem 1945 se mohou přihlásit o příspěvky na sociální a zdravotní výdaje
Česko-německý fond budoucnosti v současné době poskytuje téměř dva miliony korun na ochranu českých obětí nacismu před pandemií koronaviru. K občanům České republiky, kteří přežili nacistický teror, patří i Romové. Ti prostřednictvím obecně prospěšné společnosti Živá paměť obdrží příspěvek na výdaje spojené se sociálními a zdravotními službami, které nejsou hrazeny pojišťovnou.
Mezi romské přeživší holocaustu rozdělí Česko-německý fond budoucnosti v nebližších týdnech částku 300 tisíc korun. Jak se konkrétně pomoc dotkne jednotlivých přeživších, vysvětluje Martin Hořák.
„Dá se říct, že se jedná zhruba o částky 1600 korun na jednu osobu. Nejedná se o přímé paušální platby, ale o zpětnou náhradu, refundaci, již realizovaných služeb, které si ti Romové objednají. To znamená, že když si třeba nakoupí léky, které nejsou hrazeny pojišťovnou, potřebují urgentně zavézt k lékaři, nebo jsou i v nějaké tísnivé situaci a musí řešit otázku nájmu nebo energií, tak ty shromážděné účty potom pošlou našim kolegům ze společnosti Živá paměť a tyto platby jim budou zpětně uhrazeny. Takže je tam ta přímá zacílenost na problémy související s aktuální situací a s aktuálními obtížemi v době koronavirové pandemie.“
Romských příjemců dávek bude zhruba 140.
„Jedná se z velké části o Romy, kteří byli odškodněni už v rámci velkého projektu po roce 2000 z německé nadace Připomínka – odpovědnost – budoucnost, a na tuto skupinu se postupně takříkajíc nabalovaly další skupiny obětí s tím, jak se postupně vyvíjel ten narativ, kdo mezi ty oběti patří a jak může ten svůj nárok dokázat. V těch dřívějších dobách totiž byl přísnější přístup založený na písemné evidenci, ale jak se posouvá společenské vědomí a historické poznání, tak si čím dál víc uvědomujeme, že každý, kdo se nacházel na území pod německou kuratelou v době 2. světové války a byl romského původu, tak byl vystaven perzekuci. Tak proto se ten okruh osob rozšiřuje.“
O příspěvek na výdaje spojené se sociálními a zdravotními službami, které nejsou hrazeny pojišťovnou, se mohou přihlásit i noví zájemci z řad romských přeživších.
„Ta skupina romských obětí se vyvíjí v čase od toho roku 2000, kdy byl uplatňován ten striktnější pohled a od té doby, jak vím od kolegů z Živé paměti, se hlásí i další pamětníci. Tudíž ani v této chvíli není ta skupina definitivně uzavřená. Podle mých informací prvním krokem před zahájením těch výplat bude oslovení všech pamětníků v databázi a nabídka této služby. Tato fáze bude probíhat zhruba do konce února. Pokud nás tuto chvíli slyší někdo, kdo má třeba dědečka či babičku, kteří žili na Slovensku nebo v protektorátu před 8. květnem 1945 a jsou romského původu – neváhejte a ozvěte se Živé paměti v Praze!“
Pomoc se týká českých občanů bez ohledu na zemi jejich původu.
„Jak známo, těch původně českých Romů se bohužel konce války dožila jen menšina, v pramenech se mluví o zhruba o šesti stech mužích, ženách a dětech. Takže většina té romské populace má tudíž kořeny na Slovensku.“
Vnitřní skladba příjemců pomoci je následující.
„Z menší části to jsou oběti z první generace, čili lidé, kteří byli internováni v těch známých koncentračních táborech, myslím, že to tak můžeme říci, ať už se jedná o protektorátní tábory v Hodoníně u Kunštátu nebo v Letech u Písku, či o tábory na Slovensku v Novákách anebo v Dubnici. Ale je tam velké množství lidí, kteří se narodili ve 30. letech nebo dokonce ve 40. letech a sdíleli osud svých rodičů. To jsou převážně slovenští Romové, kteří se vyhnuli internaci, ale za cenu toho, že se z nich stali psanci mimo zákon, kteří bydleli v lesích a byli vystaveni útokům ať už Hlinkových gard, nebo později německé okupační armády.“
Česko-německý fond budoucnosti vznikl v prosinci 1997 a odškodnění českých obětí nacismu patří od začátku k jeho důležitým úkolům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...