Romský folklór v Čechách a na Moravě
Setkáte-li se kdekoliv na světě s Romy, setkáte se také s hudbou. Hudebníky jsou blízcí příbuzní Romů v Indii - domové a mirási, hudebníky jsou Romové v Iráku, Makedonii, Rusku, Španělsku i Maďarsku.
Provozování hudby na vrcholové úrovni je jedním z významných prvků romské identity. Na našem území a na území Slovenska se setkáváme s podobou maďarského romského hudebního folklóru.
Hudební lidové umění našich Romů, po desetiletí žijících usedle na jednom místě, kde muži často působili jako hudebníci hrající na neromských zábavách, se sblížil s folklórem té které oblasti.
Čím je ale typická pravá romská hudba, jak ji poznáme a do jakých skupin se dělí? A v čem se liší od českého a moravského folklóru? Hosté Markéty Ševčíkové byli etnomuzikoložka Zuzana Jurková, zakladatelka festivalu romské kultury Khamoro Jelena Silajdžič, a romští virtuózní houslisté Ivan Herák a Viliam Didiáš. Poslechněte si v záznamu pořadu Folklorní notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
