Rozhledna na Jedlové v Lužických horách patří mezi nejkrásnější vyhlídkové věže

22. listopad 2016
Česko – země neznámá

Z vrcholu Jedlové hory v Lužických horách se svého času kochal krajinou i císař Josef II., který zde v roce 1799 konal jednu z inspekčních cest. Romantické 19. století pak Jedlovou zařadilo na seznam doporučovaných výletů. Dokonce se u ní vžil název „Rigi severních Čech“ – podle vyhlášené vyhlídky v Alpách.

První turistickou stezku z Jiřetína na vrchol hory vyznačili už v roce 1887 členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. O rok později na místě zbudovali chatku a další rok se začalo jednat o rozhledně.

Stavbu povolil tehdejší majitel panství hrabě Ferdinand Kinský, který nechal současně s rozhlednou vystavět i hostinec. Projekt nakreslil varnsdorfský stavitel Stolz, stavbu provedla firma Eiselt z Krásné Lípy a jako stavební materiál posloužil zdejší znělec. Náklady se vyšplhaly na 5 200 zlatých, ale už 14. září 1891 rozhledna slavnostně přivítala první návštěvníky. Vrcholová lucerna pak sloužila jako orientační maják pro široké okolí.

Na znovuotevření čekala rozhledna 40 let

Po válce se v okolí Jedlové vyměnilo obyvatelstvo a rozhledna i hostinec začaly chátrat, až byly v roce 1953 uzavřeny. Dílo zkázy dokonalo zřícení schodiště v rozhledně v 60. letech minulého století. Dílčí snahy o rekonstrukci nebyly úspěšné. Až do 90. let. Tehdy se o záchranu pokusil podnikatel Josef Krejčí. Iniciátorem byl také vedoucí zimního střediska Slovanu Varnsdorf Vladimír Hozák. A vydatně pomohlo i město Jiřetín pod Jedlovou.

Památník Friedricha Schillera na Jedlové

V červenci 1993 se rozhledna znovu slavnostně otevřela. Tentokrát činily náklady 800 tisíc korun. A ještě před dokončením se Jedlová zapsala do památkového fondu. O dva roky později se pro turisty znovu otevřela restaurace i s možností ubytování. 105. výročí rozhledny v září 1996 uctili opravou pomníku slavného básníka Friedricha Schillera.

Jedlová patří k našim nejkrásnějším rozhlednám. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 23 metrů, přičemž je samozřejmě třeba přičíst 774 metrů nadmořské výšky hory, třetího nejvyššího vrcholu Lužických hor. Otevře se vám krkonošské panorama se Sněžkou, v dohledu je impozantní silueta Bezdězu i elegantní špice Ještědu, Milešovka i Děčínský Sněžník. Kouzelně působí i nedaleká zřícenina hradu Tolštejna.

Jedlová má na svém vrcholu kromě kamenné rozhledny také důležité evropské rozvodí. Voda z jejího severního svahu míří do Baltického moře, zatímco voda ze svahu jižního pokračuje do moře Severního.

A jestli jste Jedlovou v Lužických horách navštívili v létě, přidejte i výlet zimní. Nebude-li zima příliš skoupá na sníh, užijete si běžeckých tras i sjezdů – k službám tu je vlek i sjezdovky. Jedna přímo na Jedlové, druhá na Mezičkách a třetí v nedalekém Horním Podluží.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.