Rozštípená skála vábí horolezce. Nedaleko Žďáru nad Sázavou nabízí na 120 výstupů

18. září 2017
Česko – země neznámá

V malebném údolí řeky Sázavy nedaleko Hamrů nad Sázavou stojí zajímavá skála. Působením vody a zvětrávání se od jejího masivu totiž kus oddělil a vytvořil samostatně stojící věž. Říká se jí Rozštípená skála.

Geologové nazývají skalní útvar mrazový srub. Ve zdejší jemnozrnné rule se vytvořila puklina způsobená mrazovým zvětráváním i působením vody, která před lety tekla mnohem výše. Odštípnutá skalní věž je asi deset metrů vysoká a od hlavní skály ji odděluje dvoumetrová mezera.

V 70. letech minulého století objevili skálu amatérští horolezci a začali na ní trénovat. Rozštípená skála se stala cílem zdejšího horolezeckého oddílu, kde působí už přes 40 let František Trefulka. „Chodím sem od patnácti let, tehdy byl takový největší rozkvět lezení a výstupů na tuto skálu,“ vzpomíná.

V té době zde vznikly první horolezecké cesty. „Když sem lezci přišli s kladivem, skobami a lanem, vybudovali první výstupové cesty. Do skály zatloukli první skoby, které už ale dávno zrezavěly,“ vypráví vedoucí místního horolezeckého oddílu. „Skoby se nechávaly dalším horolezcům, ale dnes už máme fixní jištění obnovené, do skály jsou nové nýty zalepeny chemickou maltou, takže už zůstávají v podstatě věčné.“

Úplným amatérům by František Trefulka doporučoval vzít si s sebou zkušeného horolezeckého partnera. Rula se může drolit a místy klouže, proto je na skále mnoho míst, kde jsou vidět stopy po magnéziu.

„Je tu celkem asi 120 výstupů, leze se tady všude. Kromě výstupů na vrchol mohou horolezci traverzovat v malé výšce podél celých stěn, trasa má asi 70 metrů nebo možná ještě více,“ říká František Trefulka. Odštípená věž podle něj nabízí jednu z nejhezčích cest na vrchol skalní jehly.

Rula se může drolit a místy klouže, proto je na skále mnoho míst, kde jsou vidět stopy po magnéziu

Království měsíčnice

Přírodní památka Rozštípená skála je na tabulích Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy prezentována také jako království měsíčnice. Jedná se o rostlinu, jejíž zralé šešulky lidé obecně nazývají penízky a používají je do okrasných suchých vazeb.

Ve skalách také hnízdí výři. „Viděl jsem výra i snesená vejce na hnízdě, takže tu opravdu jsou,“ potvrzuje František Trefulka. Na skalách při lezení zahlédl prý i hejna netopýrů a setkal se dokonce i se zmijí. „Setkání dopadlo dobře, rozešli jsme se každý na jinou stranu,“ směje se horolezec.

Nedaleko Rozštípené skály se na louce nachází betonová socha místního umělce Michala Olšiaka, která představuje hlavu mamuta, jakoby vylézajícího ze skály. Je vysoká přes dva a půl metru a je oblíbeným cílem dětí, které po ní rády šplhají až nahoru.

Úplným amatérům by František Trefulka doporučoval vzít si s sebou zkušeného horolezeckého partnera

Jen několik desítek metrů po proudu Sázavy stojí památka Technického muzea v Brně. Šlakhamr je stálou expozicí hamernictví. Nedaleko se pak nachází lom, který má jako historické místo setkávání zdejších trampů jediné oficiálně povolené ohniště ve Žďárských vrších. Přijet se sem dá po vodě, protože Sázava je sjízdná pro vodáky, nebo naopak na kole po Posázavské cyklostezce.

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.