Ruční zvonění na kostelní zvony má přísná pravidla: zvládají je ale i děti
Zvonění na mše, pohřby a nebo třeba svatby. Z kostelů se ozývá po staletí. Někde už je zautomatizované, ale ve velké části kostelů se o něj stále starají zvoníci. Často začínali jako děti a znalosti a dovednosti si předávají několik generací.
Ruční zvonění na kostelní zvony patří mezi dovednosti, které se v mnoha rodinách dědí už několik generací. Někde zvoní i malé děti.
Římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci. Ve věži postavené mimo budovu jsou zvony Ivan, Jakub a Jan. Na ten největší, který má asi 600 kilo, právě zvoní Sebastian, prostřední obsluhuje jeho sestra Noemi a nejmenší teprve osmiletý Maxmilián.
Nejnáročnější je zvonění při úmrtí papeže nebo zvolení nového. To trvá hodinu. Naposledy se zapojili zástupci všech rodin.
Jejich otec Jan Mach sám začínal jako dítě, jen pár týdnů po sametové revoluci. Své potomky do kostela vodil od malička: „Už v nějaký těch třech letech s vámi dítě tahá ten špagát, samostatně na ten nejmenší pak zvoní od pěti let." Machovým to jde skvěle, i přes svůj věk jsou zkušení zvoníci. Začátečníka prý zkušené ucho pozná.
„Když by přišel někdo, kdo nemá cit, tak mu to začne, jak mi říkáme klinkat, zvon zvoní jen na jednu stranu," doplňuje Jan Mach.
Čtěte také
Machovi se v tomhle kostele střídají s dalšími dvěma rodinami. I u Hejnových už velkou část zvonění zajišťují děti. „Máme tři kluky, tři holky, když jsme všichni doma, tak se všichni střídáme," říká Eva Hejnová. S úsměvem dodává, že s manželem Ondřejem děti z domova kontrolují: „Otevřeme okno a kontrolujeme je, manžel to slyší dobře."
Každá událost má svá přísná pravidla
Každá událost má svá pravidla, týkají se délky a intenzity zvonění.Nejnáročnější je zvonění při úmrtí papeže, a nebo zvolení nového. To trvá hodinu, naposledy se tak zapojili zástupci všech rodin. „Obvolali jsme všechny rodiny a postupně se vystřídali všichni," říká Eva Hejnová.
Třetí rodinou jsou Kafkovi, teď už Štěpánovi. Ti zvoní od roku 1959, kdy se zvony po předválečném zrekvírování do kostela v Červeném Kostelci vrátily. Marie Štěpánová říká, že rady se zvoněním si nevěděli jen jednou, při odstoupení papeže Benedikta XVI. „Protože to se naposledy stalo, když náš kostel ještě ani nestál."
Zvoníci jsou v Červeném Kostelci vidět z ulice a často tak bývají atrakcí pro turisty i místní. Ti je zvědavě pozorují.
Související
-
510. výročí ulití zvonu Augustin oslaví hradečtí zvoníci ceremoniálem v dobových kostýmech
Naši předci dali majestátnému a impozantnímu zvonu, který je zavěšen v útrobách Bílé věže v Hradci Králové, jméno Augustin. A to na počest světce stejného jména.
-
Hradečtí zvoníci jediní v republice zvoní v dobových...
V pondělí 28. srpna se u příležitosti svátku sv. Augustina koná Den zvoníků. Do Hradce Králové se sjedou zvoníci z celé České republiky a budou si předávat zkušenos...
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
