Ruina vojnovického mlýna připomíná obec, která zmizela ve vojenském újezdu

Vesnice Vojnovice, původně nazývaná Kriegsdorf se v historických listinách poprvé objevuje roku 1504, kdy byla součástí libavského hospodářského dvora. Už v nejstarších dobách zde stával mlýn. Jeho původní pohonnou silou ale nebyla řeka Odra, nýbrž Lazský potok, který přitékal do Odry od proslulého poutního místa ve Staré Vodě.

Postupem času přestávala voda z potoka stačit k pohonu mlýnského zařízení, a tak se mlynář rozhodl vybudovat nový náhon z řeky Odry.

Poslední známý vojnovický mlynář Demel přistoupil i k elektrifikaci mlýna a zároveň celé obce. Ve Vojnovicích se proto zřídilo elektrifikační družstvo. Mlynář vybudoval kavernu, do níž byla umístěna francisova turbína. Kromě toho bylo stále v provozu kolo na horní vodu se spádem 4 metry.

Vojnovice po válce potkal nejprve odsun místního obyvatelstva a následně i vystěhování nových usedlíků a zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá. Díky tomu obec zcela zanikla. Právě zbytky mlýna dnes patří k nejviditelnějším stopám po existenci Vojnovic, které jinak připomíná zejména pamětní kámen z roku 1996. V samotném prostoru mlýna se zachovala téměř netknutá kaverna na turbínu a zbytky zdí obytné budovy.

Obrovský balvan je dnes jedinou památkou na někdejší obec|foto: Miroslav Kobza

Kousek pod mlýnem překonává řeku Odru někdejší okresní silnice. Kdysi zde stál kamenný most, který podle pamětníků odstřelili při natáčení jednoho z válečných filmů v padesátých letech.

Po vojnovické mlynářské rodině Demelů se ale v okolí zachovala ještě jedna památka. Na Oderském vrchu, 583 metrů vysokém kopci jihozápadně od Vojnovic, stojí v roce 1912 posvěcená socha Panny Marie. Sochu, kterou vytvořil šternberský sochař Schulz, nechal vztyčit právě mlynář Demel.

V minulosti se socha hluboko ve vojenském újezdu stala několikrát terčem střelby, později byla dokonce vyvrácena. Naštěstí ji místní lesáci opět vztyčili, takže dodnes zdobí magické místo.