Rybník Boušovka na Chrudimsku je domovem stovek leknínů i vodních masožravých rostlin
Romantická – to je slovo, které se k Boušovce hodí nejvíc. Rybník najdete ve Slavické oboře na Chrudimsku. Patří mezi přírodní památky a díky výskytu vážky jasnoskvrné se řadí také na seznam evropsky významných lokalit.
Zajímavé, ale hlavně vzácné je tady prakticky všechno, co roste a žije ve vodě, na hladině nebo kolem rybníka. Poskakují tu desítky drobných žabek. Před hlučnými návštěvníky prchají skokani, ve vodě roste masožravá rostlina bublinatka jižní. Břehy rybníka jsou poseté stopami jelenů evropských, kteří v oboře žijí a k Boušovce se chodí osvěžit.
Svůj domov tady má deset druhů vážek a obojživelníků, některé z nich se přitom řadí mezi zvláště chráněné a ohrožené.
Lekníny s poetickými příběhy
To, co ale Boušovku proslavilo nejvíc, jsou lekníny. Podle jedné verze je sem po založení rybníka v roce 1876 nechal dovézt kníže Auersperg, aby potěšil svoji manželku. Druhá varianta zase Boušovku pasuje do role jakéhosi vodního záhonu – lekníny tady údajně pěstoval jeden z chrudimských lékárníků, který jejich oddenky využíval k výrobě léčivých přípravků. Obě možnosti jsou stejně poetické, jako pohled na hladinu rybníka.
Ten se výrazně změnil v loňském roce. Na Boušovce začaly postupně vítězit nežádoucí druhy rostlin, které zhoršily podmínky pro život vzácných živočichů. Lesy ČR se proto společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR rozhodly pro razantní zásah a kompletní rekonstrukci rybníka.
Na jeden rok tak lekníny vystřídaly bagry. Ochránci přírody ale lekníny znovu vrátily na jejich místo a stěhování nakonec dopadlo dobře. Na hladině se znovu objevují charakteristické květy a návrat hlásí i vzácní zvířecí emigranti. Například silně ohrožená rosnička zelená.
Pravý čas pro návštěvu Slavické obory je právě během letních prázdnin. Volně přístupná je totiž jen v červenci a v srpnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Pár vteřin a mohli tam všichni zůstat.‘ O stažení hasičů z Vrbětic rozhodla třiceticentimetrová střepina
-
Váhání Spolu mě mrzí, ale chápu ho, říká středočeská hejtmanka o povolebním vyjednávání
-
Světluška rozzářila pražskou Chuchli. Na pomoc zrakově postiženým se vybralo přes 3,5 milionu
-
Zdaňme víc neřesti, radí ministr Vlček. ‚Řešme spíš výdaje bobtnajícího státu,‘ oponuje Skopeček