Rybník Boušovka na Chrudimsku je domovem stovek leknínů i vodních masožravých rostlin

Zajímavé, ale hlavně vzácné je tady prakticky všechno, co roste a žije ve vodě, na hladině nebo kolem rybníka. Poskakují tu desítky drobných žabek. Před hlučnými návštěvníky prchají skokani, ve vodě roste masožravá rostlina bublinatka jižní. Břehy rybníka jsou poseté stopami jelenů evropských, kteří v oboře žijí a k Boušovce se chodí osvěžit.

Svůj domov tady má deset druhů vážek a obojživelníků, některé z nich se přitom řadí mezi zvláště chráněné a ohrožené.

Lekníny s poetickými příběhy

To, co ale Boušovku proslavilo nejvíc, jsou lekníny. Podle jedné verze je sem po založení rybníka v roce 1876 nechal dovézt kníže Auersperg, aby potěšil svoji manželku. Druhá varianta zase Boušovku pasuje do role jakéhosi vodního záhonu – lekníny tady údajně pěstoval jeden z chrudimských lékárníků, který jejich oddenky využíval k výrobě léčivých přípravků. Obě možnosti jsou stejně poetické, jako pohled na hladinu rybníka.

Ten se výrazně změnil v loňském roce. Na Boušovce začaly postupně vítězit nežádoucí druhy rostlin, které zhoršily podmínky pro život vzácných živočichů. Lesy ČR se proto společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR rozhodly pro razantní zásah a kompletní rekonstrukci rybníka.

Silně ohrožená rosnička zelená|foto: Josef Kopecký

Na jeden rok tak lekníny vystřídaly bagry. Ochránci přírody ale lekníny znovu vrátily na jejich místo a stěhování nakonec dopadlo dobře. Na hladině se znovu objevují charakteristické květy a návrat hlásí i vzácní zvířecí emigranti. Například silně ohrožená rosnička zelená.

Pravý čas pro návštěvu Slavické obory je právě během letních prázdnin. Volně přístupná je totiž jen v červenci a v srpnu.