Rybník Boušovka na Chrudimsku je domovem stovek leknínů i vodních masožravých rostlin
Romantická – to je slovo, které se k Boušovce hodí nejvíc. Rybník najdete ve Slavické oboře na Chrudimsku. Patří mezi přírodní památky a díky výskytu vážky jasnoskvrné se řadí také na seznam evropsky významných lokalit.
Zajímavé, ale hlavně vzácné je tady prakticky všechno, co roste a žije ve vodě, na hladině nebo kolem rybníka. Poskakují tu desítky drobných žabek. Před hlučnými návštěvníky prchají skokani, ve vodě roste masožravá rostlina bublinatka jižní. Břehy rybníka jsou poseté stopami jelenů evropských, kteří v oboře žijí a k Boušovce se chodí osvěžit.
Svůj domov tady má deset druhů vážek a obojživelníků, některé z nich se přitom řadí mezi zvláště chráněné a ohrožené.
Lekníny s poetickými příběhy
To, co ale Boušovku proslavilo nejvíc, jsou lekníny. Podle jedné verze je sem po založení rybníka v roce 1876 nechal dovézt kníže Auersperg, aby potěšil svoji manželku. Druhá varianta zase Boušovku pasuje do role jakéhosi vodního záhonu – lekníny tady údajně pěstoval jeden z chrudimských lékárníků, který jejich oddenky využíval k výrobě léčivých přípravků. Obě možnosti jsou stejně poetické, jako pohled na hladinu rybníka.
Ten se výrazně změnil v loňském roce. Na Boušovce začaly postupně vítězit nežádoucí druhy rostlin, které zhoršily podmínky pro život vzácných živočichů. Lesy ČR se proto společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR rozhodly pro razantní zásah a kompletní rekonstrukci rybníka.
Na jeden rok tak lekníny vystřídaly bagry. Ochránci přírody ale lekníny znovu vrátily na jejich místo a stěhování nakonec dopadlo dobře. Na hladině se znovu objevují charakteristické květy a návrat hlásí i vzácní zvířecí emigranti. Například silně ohrožená rosnička zelená.
Pravý čas pro návštěvu Slavické obory je právě během letních prázdnin. Volně přístupná je totiž jen v červenci a v srpnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nadprůměrný intelekt není u útočníků nezvyklý, říká k neštěstí na slovenském gymnáziu analytik
-
‚Vůdce na mě bude pyšný.‘ Severní Korea využívá zápisky padlých vojáků k propagandě
-
Šéf paralympijského výboru: Máme-li vozit medaile, potřebujeme vlastní profesionální sportovní centrum
-
Ohniska požárů u Los Angeles se daří dostávat pod kontrolu. Starostka doufá ve ‚světlo na konci tunelu‘