Rybník Černý Nadýmač na Přeloučsku se musí každý třetí rok vypouštět
Černý se mu říká kvůli tmavému bahnu a Nadýmač údajně proto, že by na dně rybníka měl vyvěrat pramen. Zda tam nějaký skutečně je, se přesně neví. Určitě tam jsou ale semena vzácných trav puchýřky útlé a odemky vodní, kvůli kterým se rybník každé tři roky vypouští a pak zase pomalu plní.
Rybník Černý Nadýmač leží uprostřed lesů mezi obcemi Břehy u Přelouče a Vlčí Habřina. Jeho rozloha je asi 12 hektarů, je tedy podstatně menší než nejbližší okolní rybníky Buňkov a Sopřečský rybník. Voda do něj přichází z Výrovského (nebo také Sopřečského) kanálu, který je odbočkou kanálu Opatovického.
Černý Nadýmač je přírodní památka a zároveň Evropsky významná lokalita. Na rybníku se pravidelně provádí takzvané letnění. Každé tři roky se vypustí a pak velmi pomalu napouští. Po část vegetační doby (většinou od dubna do srpna) zůstává dno rybníku suché. Díky tomu rostou na dně vzácné lipnicovité rostliny, například puchýřka útlá nebo odemka vodní.
Během letnění dno vyschne a rozpraská, je možné po něm chodit a rostliny si prohlédnout zblízka. Kdyby pravidelné letnění neprobíhalo, semenná banka by se neobnovovala a vzácné rostliny by z krajiny zmizely.
Díky letnění se kolem Černého Nadýmače vyskytují živočichové navázaní jak na vodní hladinu, tak i na suché dno. Návštěvníci tak mohou pozorovat divoké kachny, kormorány nebo volavky popelavé.
Samotné vyschlé dno je zase domovem kulíka říčního, který si v puklinách staví hnízda. Kulík svoje jméno dostal podle zvláštního jakoby kutálivého pohybu, kterým se odlišuje od ostatních ptáků. V tůních kolem Černého Nadýmače žije ještě jeden chráněný živočišný druh, a to kuňka obecná a její blízká příbuzná kuňka ohnivá.
První rybníky na Pardubicku zakládali ve 12. století mniši Opatovického kláštera. Největšího rozmachu ale rybníkářství dosáhlo za vlády Pernštejnů v letech 1491 až 1560, kdy bylo větší a významnější než rybníkářství rožmberské v jižních Čechách.
Dnes je většina rybníků vysušená a přeměněná na zemědělskou půdu, velká část byla zalesněna. V lesích na Přeloučsku jsou dodnes patrné bývalé hráze, zarostlé starými duby.
Velkou část rybníků napájel Opatovický kanál nebo jeho další odbočky. Ty se v krajině kříží s přirozenými vodními toky a vytváří mimoúrovňové křižovatky, zvané akvadukty. Na kanálech nad Přeloučí jich pozorní návštěvníci můžou najít hned několik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Majitel neznámý. Pozemky za pět miliard propadly státu, jsou velké jako třetina Prahy