S holuby damascény si hrály obyvatelky harémů. Dnes je vzácné plemeno ozdobou chovatelských výstav
Na chovatelských výstavách jsou často k vidění i skutečné rarity. V Budišově na Vysočině jsou například specialisté na bojové plemeno slepic. Bohumil Durda ale chová speciální tři tisíce let staré plemeno holubů.
Po koronavirové přestávce začali chovatelské spolky opět pořádat výstavy. Například v Budišově na Vysočině mají výstavy dokonce dvoudenní. Podle organizátorů byla letos na první jarní výstavě návštěvnost rekordní. Podle předsedy budišovských chovatelů Rostislava Nováka je za tím nejen ona koronavirová pauza, ale i snaha lidí ušetřit za stále se zdražující jídlo. Skalním chovatelům králíků slepic a holubů ale nejde o praktickou stránku věci. Chovají zvířata pro krásu a zábavu.
„To je altenburský bublák,“ ukazuje na béžovobíle zbarvené holuby v kleci chovatel Bohumil Durda a hned vysvětluje, čím je tento holub typický. „Nevrká, ale bublá,“ říká, a ukazuje na vedlejší klec, kde je plemeno arabských bubláků. Ti prý bublají trochu jinak. Jiní holubi metají za letu kotrmelce, nebo mají na nohách celé vějíře peří.
Každého holuba majitelé na výstavu poctivě připravují, Některým dokonce načesávají chocholky. Posouzení je pak na certifikovaných nezávislých posuzovatelích. Posuzují mimo jiné tvar hlavy, zobáku, oka, obočí… „Na to je evropský vzorník,“ dodává Bohumil Durda.
Největším pokladem chovatele Bohumila Durdy jsou určitě holubi damascéni. „Plemeno pochází z Damašku,“ říká. Jsou to bílí holubi s černými pruhy a šedočernými letkami. Damascény měly údajně za své domácí mazlíčky ženy v harémech. „Arabové s nimi dělali letecké závody,“ dodává chovatel. Damascéni se totiž řadí mezi výborné letce. Po letech ale nad sportovním využitím plemene zvítězila snaha chovatelů vyšlechtit ptáky do krásy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.