Šance pro lezce. Ledová stěna ve Víru vzniká každý rok díky skupině nadšenců

O to, aby stěna každý rok vznikla, se starají nadšenci z horolezeckého oddílu Vír a spolku Ledová stěna Vír. „Máme od podzimu nachystaný ledovací systém sestávající z čerpadla a hadic a potom máme na skále ramena, ze kterých směřuje dolů proud vody. Musí ale hodně mrznout, nejméně pět stupňů pod nulou, a mráz by měl vydržet aspoň pět dní nebo ideálně nocí, aby se dala naledovat stěna, na které se dá lézt,“ říká Tomáš Koutský ze spolku.

Možností, kde lézt, je ve Víru víc. Je tu Velká věž, Malá věž, mezi nimi žleb a trasa zvaná Blueberry. Skály jsou vyšší, ale bezpečnost lezců i návštěvníků pod skálou vyžaduje, aby se nelezlo výše než do 25 metrů. „Při lezení se totiž odlamují kousky ledu a tady dole se běžně pohybuje kolem třiceti lidí,“ vysvětluje Tomáš Koutský, ale zároveň si pochvaluje: „Podmínky jsou letos perfektní.“ Stěna vznikla na konci minulého roku a ještě po měsíci se stále dá lézt, i když led kvůli velkému zájmu ledolezců vyžaduje časté úpravy.

Lezení po ledu je zážitkem i pro diváky

Skály na pravém břehu Svratky pokrýval do roku 2008 hustý porost a pro horolezectví se nehodily. Na podzim 2008 byla nejprve očištěna Velká věž a od té doby se každou zimu mění v ledovou stěnu. Malou věž k ní horolezci přidali následující rok a obě se staly rájem pro sportovní lezení. Napomáhá tomu i fakt, že skály nepodléhají žádnému režimu ochrany přírody.

O to, aby stěna každý rok vznikla, se starají nadšenci z horolezeckého oddílu Vír a spolku Ledová stěna Vír|foto: Dáša Kubíková

Ledolezení je zajímavé nejen pro samotné aktéry, ale i pro přihlížející diváky, kteří mohou pohodlně zaparkovat na protějším břehu a přihlížet horolezeckým pokusům. Pokud by se ale sami chtěli pokusit o zdolání stěny, měli by mít alespoň základní horolezecké znalosti. Metodika lezení po ledu se dá při občasných akcích naučit – jak zacházet s cepíny při zasekávání do ledu, a také jak zasekávat mačky na botách do terénu pod nohama. Zkušenějším lezcům to v několika minutách místní ledolezci dokáží vysvětlit.

„Je dobré zamluvit si místo v rezervačním kalendáři na internetu aspoň tři čtyři dny dopředu. To se týká především víkendů, které bývají zaplněné. V týdnu se dá přijít a zalézt si i bez objednání,“ říká Tomáš Koutský a upozorňuje i na možnost vypůjčení veškeré výbavy přímo na místě.

Nejen pro účastníky, ale i pro diváky je atraktivní soutěž v lezení na čas - Vírský cepín. Finále připadne letos na sobotu 11. února na šestou hodinu večerní, kdy bude stěna osvětlena, a jednotlivé trasy budou vyznačené červenými světelnými trubicemi.