Sebevědomí. Zamyšlení Václava Vacka

4. červen 2016

Naučil jsem se, a to patří k základní naší kultuře, objevovat svoji vlastní hodnotu. Bylo to pro mě těžké, protože jsem měl celý život nízké sebevědomí.

Objevil jsem, že mnoho lidí (jako křesťan řeknu i Pán Bůh) mě denně obdarovává mnoha dary. Svítí slunce, potkám rozkvetlý strom, někdo se na mě usměje, jdu k lékaři a on mě ochotně ošetří.

Naučil jsem se, třeba stokrát, za den objevit, čím jsem bohatý. Je to jako antidepresivum. Když si toho všímám, tak vidím, že mám velikou cenu. Pro sebe, pro ty druhé, kteří mi slouží. Totéž přiznávám druhým lidem.

Takže se pak dostáváme na jinou úroveň jednání. Jsme z královského rodu a Antoine de Saint-Exupéry by řekl – jednáme nejen na úrovni své, ale na úrovni velvyslanců. Velvyslanců někoho.

Začal jsem si počítat svou vlastní hodinu na hodnotu dvaceti pěti tisíc korun. Představte si to. Peníze si můžeme vydělat, najít, dostat nebo ukrást. Čas ne, čas nám je daný.

A protože jsem dost pracovitý člověk, mám málo času, tak jsem si začal počítat svoji hodinu svého času na dvacet pět tisíc. Ať bdím nebo spím, moje hodina má tuto hodnotu. Jestliže někoho vyslechnu a věnuji mu hodinu svého času, obdaroval jsem ho hodnotou dvaceti pěti tisíc korun. Já mu to nepočítám, ale vím, že jsem ho obdaroval.

Rodičům říkám – vy si dejte třicet tisíc. Pak budeme jinak hospodařit se svým časem, s časem druhého. Budeme chodit včas a bude nás to povznášet, neboť vidíme, že druhým stojíme za velikou pozornost a za veliké obdarování.

Tak to mě narovnává a já se těším každý den ze svého života a z toho, že mám okolo sebe lidi, kteří jsou ke mně velice pozorní. Ne všichni, ale je jich dost. To mě těší.

Takže já si od rána všímám co nejvíce věcí a jsem za to rád, jsem za to někomu vděčný, někdy tedy adresně. A to mě celý den provází a narovnává. Někdo se na nás zamračí, někdo je neurvalý, někdo nás přehlíží, někdo námi pohrdá, žijeme ve všelijakých tlacích. Ale to, o čem jsem mluvil, mi vyrovnává hladinu dobré nálady a každý se to může naučit. Nestojí ho to ani korunu. Jenom pohled na život a vědomí, že jsem pro někoho důležitý.

A to říká i Malý princ. Pro někoho jsem důležitý. Mně se to osvědčilo a každému to přeju. Tak pojďme to zkusit.

autor: Václav Vacek
Spustit audio