Secesní kráska v Děčíně patří židovské obci. Přežila válku a dnes žije rušným životem
Občas v našich městech najdeme stavby, které se stylem vymykají svému okolí a působí trochu jako zjevení. Jedním z příkladů může být synagoga v Děčíně. Světlou žlutí a modrými doplňky svítí tahle židovská modlitebna postavená v orientálně secesním stylu mezi městskými činžovními domy na dálku. Není divu, že jí vzdal hold i architekt David Vávra v televizním cyklu Šumná města.
Židé v Děčíně a v tehdejších samostatných Podmoklech, kde synagoga stojí a které jsou dnes součástí města, se scházeli k modlitbám na provizorních místech. Teprve až roku 1892 zahájili sbírku na vybudování skutečného svatostánku. Rozpočet dosáhl úctyhodných 100 tisíc rakouských korun.
Přípravy trvaly dlouho, zato stavba samotná vyrostla velmi rychle. Základní kámen, který je dodnes k vidění v podzemní části, byl položen v roce 1906 a na podzim roku 1907 už výrazná secesní stavba zdobila tehdejší Bergstrasse.
Před zánikem zachránili synagogu děčínští starostové
Jako jediná stavba tohoto druhu přežila řádění nacistů na severu Čech. Před prvním útokem ji zachránil starosta Anton Kreissl, který nedovolil její vypálení. Argumentoval obavami z toho, že oheň ohrozí i okolní domy. A podobně zabránil zničení synagogy i jeho nástupce Julius Strumpf přímo za 2. světové války. Tvrdil, že nemá dostatek pracovních sil na její demolici.
Synagoga tedy druhou světovou válku přežila, většina děčínských Židů však toto štěstí neměla. Synagoga osiřela. Až v roce 1967 se do ní nastěhoval okresní archiv. O budovu se nikdo moc nestaral, ale také ji cíleně neničil. Zůstala proto v zakonzervovaném stavu. V roce 1993 ji Okresní národní výbor vrátil do užívání židovské náboženské obci.
Hlavním hybatelem oprav a záchrany stavby se stal předseda děčínské židovské náboženské obce Vladimír Poskočil, který s nevšedním nasazením sháněl finance na rekonstrukci. A synagoga ožila.
V synagoze se konají bohoslužby i kulturní akce pro veřejnost
Interiéru se povedlo vrátit do značné míry původní vzhled, jen původní křišťálový lustr chybí. Konají se tu židovské bohoslužby, svatby, přijetí nových členů, setkání. A nejen to. Ze synagogy se stalo kulturní centrum pro širokou veřejnost. Můžete tam zajít například na výstavu nebo zažít koncert v nevšedním prostředí.
12. března bude v synagoze zahájena výstava fotografií Jana Bučiny, na kterou pak naváže výstava s názvem Sofiina volba po česku redaktorky Judity Matyášové, která zmapovala osudy 80 českých židovských dětí, které jejich rodiče poslali v roce 1939 do Dánska, aby je zachránili, a které se po 70 letech znovu setkaly.
14. března se zde bude konat představení Pan Theodor Mundstock v podání Jaroslava Achaba Haidlera, 24. pak koncert virtuosa Alexandra Shonerta, který na houslích vykouzlí jak židovskou klasiku, tak melodie Gershwinovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tři až pět let. Tolik má Evropa na přípravu, než se promění ruská armáda, odhaduje analytik Koštoval
-
Kdo by vyhrál volby, kdyby Raísí nemohl vládnout, nelze odhadnout. Írán je ale stabilní, říká analytik
-
Slovenští hokejisté na světovém šampionátu padli s Lotyšskem po nájezdech, postup nemají jistý
-
8 hodin spánku, 4 fyzických aktivit, maximálně 6 hodin sezení. Vědci popsali ideální den pro zdraví