Secesní vodárny u Jesenice stojí uprostřed hlubokého Černého lesa

16. listopad 2015
Česko – země neznámá

Když byste se někdy procházeli kolem Jesenice na Rakovnicku ve Středočeském kraji, překvapily by vás uprostřed lesa nádherné secesní vodárny. Navíc jsou krásně opravené a jejich žlutá omítka září do širokého okolí. U Jesenice se totiž v minulosti těžila žula a kvalitní vodovodní systém byl velice potřebný.

Obě secesní vodárny na pitnou vodu mají německý nápis Wasserwerk Jechnitz, který připomíná, že Jesenice ležela v bývalé sudetské oblasti a místní obyvatelstvo hovořilo převážně německy.

Vodárny a celý vodovodní systém byly vybudovány v roce 1906 za starosty Franze Fassla firmou Hermann Stark z Ústí nad Labem za tehdejších sto tisíc korun. Dnes obě stavby představují architektonicky zajímavé objekty a svědčí i o dávném mistrovství našich předků.

Dokonalé využité okolní vodní zdroje

Jako hlavní zdroj vody pro nový vodovod byl zvolen pramen Stockbrünnl a pět blízkých pramenů v Černém lese směrem k Plávči. Vodárny fungují na tzv. zářezech, do kterých se chytá povrchová voda a soustřeďuje se do vodojemů - menší pojme 500 hektolitrů vody a větší dokonce 2 000 hektolitrů.

Velké nádrže na vodu jsou viditelné i na povrchu

V okolí jsou rozmístěné menší kapličky, které jsou ve své podstatě kontrolními místy zářezů pro případ jejich opravy. Vodu do Jesenice přivádělo litinové potrubí. Bylo vybudováno celkem 16 hydrantů a voda se potrubím dodávala do všech domů. Vodovod se slavnostně posvětil 19. srpna 1906.

Původní zařízení je funkční dodnes a vodu z něj používá celá Jesenice. V těsné blízkosti vodáren jsou naučné tabule, na kterých jsou umístěné i historické fotografie z doby výstavby i slavnostního otevření. Prohlédnout si tu můžete také původní plány.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.