Serinkovi a Janečkovi, oběti romského holokaustu. Jejich památku v Plzni nově připomínají kameny zmizelých
V Plzni přibylo dvacet kamenů zmizelých, z nichž pět je věnováno plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.
Na osmi místech v Plzni se nově objevilo dvacet kamenů Stolpersteine, které připomínají oběti nacistické perzekuce. Kameny se nacházejí v chodnících před domy, v nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů.
Deportace Romů z Plzně do tábora v Letech probíhaly od 3. srpna 1942. Tábor v Letech fungoval tři roky, během nichž jím prošla velká část Romů žijících na území Čech. Zemřelo v něm celkem 327 lidí a další stovky Romů z Let skončily v Osvětimi.
„Letošní ročník projektu Stolpersteine je výjimečný tím, že v prostoru Zastávky v Doudlevcích si připomeneme i oběti romského holokaustu," řekl pro ČTK primátor Martin Baxa (ODS). Nové kameny v Přeštické ulici jsou věnované dospělým i dětem z romských rodin Janečkovových a Serinkových.
Roma Josefa Serinka, za války působícího na Vysočině a přezdívaného "černý partyzán", město letos in memoriam ocenilo prestižní Cenou 1. června. "On jediný přežil, členové jeho rodiny se stali obětí holokaustu," připomněl Baxa.
První kameny zmizelých se v plzeňských ulicích objevily v roce 2012. V jejich mosazném povrchu je vyryto jméno, rok narození, rok deportace a místo úmrtí oběti holokaustu. Do mezinárodního projektu, jehož autorem je německý výtvarník Gunter Demnig, se jižzapojilo 26 evropských zemí. V 1800 městech a obcích bylo do letošního června položeno téměř 90.000 Stolpersteine.
Související
-
Josef Serinek obdržel v Plzni in memoriam prestižní městskou Cenu 1. června
Josef Serinek byl za 2. světové války vězněn v koncentračním táboře Lety u Písku. Poté, co uprchl, působil na Vysočině jako partyzánský velitel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.