Šest principů pro lepší svět

Šest zásad, s jejichž naplňováním lze spojovat zdokonalování tohoto světa, lze charakterizovat takto: Respekt k životu. Mír a harmonie mezi národy. Spravedlnost a rovnost podle zákona. Vzdělání dostupné pro všechny. Setrvalost rodiny. Sociální odpovědnost.

Judaismus věnuje všem těmto aspektům života velkou pozornost. Tóra učí, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Ideu Boha jako milujícího Stvořitele všeho živého vnesl do světa praotec Židů, Abrahám. Židé věří, že jako Boží stvoření jsou přímo povinováni úctou ke každému živému tvoru. Coby živá bytost nemá žádný člověk větší právo na život než jiný, život všech má být stejně chráněn. Tóra to jasně říká v šestém přikázání desatera: "Nezabiješ." Toto jediné slovo je přímo symbolem mnoha dalších výroků odkazujících k nekonečné hodnotě života, které můžeme najít v hebrejské Bibli.

Židovské svaté Písmo rovněž jasně hovoří i o potřebě míru a harmonie mezi národy. V knize proroka Izajáše a Micheáše můžeme najít tuto vizi: "I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Národ nepozdvihne meče proti národu, nebudou se již cvičit v boji." V těchto slovech ožívá starověká židovská koncepce všeobecného míru a bratrství. Tato představa je i pro dnešní svět natolik důležitá, že uvedené biblické verše jsou zvenčí vytesány do zdi budovy Organizace spojených národů v New Yorku.

Další významný princip pro zlepšení světa, ideu spravedlnosti a rovnosti, Tóra výmluvně připomíná v Páté knize Mojžíšově. "Budeš usilovat o spravedlnost a jen o spravedlnost, abys zůstal na živu...," stojí zde a na jiném místě biblických Knih Mojžíšových můžeme číst: "Ustavíš soudce a správce. Budou soudit lid podle spravedlivého práva. Nepřevrátíš právo, nebudeš nikomu stranit, nepřijmeš úplatek..."

Co se týče vztahu ke vzdělání, nepřeženeme, označíme-li úctu ke vzdělanosti a pozornost věnovanou poznávání a učení přímo za jednu z nejvyšších židovských hodnot. Samo židovské vyznání víry obsahuje povinnost učit děti. Vzdělání náleží v židovské historii výjimečné postavení, vědění Židé považují za hlavní nástroj ke zlepšení světa.

Ve vztahu k rodině judaismus zdůrazňuje její jedinečný status. "Muž opustí svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem," praví První kniha Mojžíšova. Lidská sexualita však má být manželstvím povznesena a posvěcena. Instituce manželství rozhodujícím způsobem přispívá ke kultivaci člověka a vzájemné úctě a jako taková má být dle judaismu všemožně podporována a upevňována.

Poslední z námi citovaných šesti zásad významných pro celé lidstvo - idea sociální odpovědnosti - nachází v judaismu nejplnější výraz ve známém výroku z Třetí knihy Mojžíšovy: "Miluj bližního svého jako sebe sama." Představa, že my všichni máme mravní i právní závazek pečovat o druhé lidi, je jedním z největších vkladů judaismu ke světové kultuře. Silné vědomí vzájemnosti a společné odpovědnosti je také jedním z důvodů, proč v židovském společenství byly již od starověku zřizovány charitativní, podpůrné instituce.

Můžeme-li námi citované principy právem považovat za všeobecný koncept pro zlepšení života na zemi, jsou ve svém dnešním pojetí, běžném v demokratických zemích světa, velice úzce spjaty s odkazem judaismu. Jde o hodnoty, které se prostřednictvím židovské kultury staly vpravdě univerzálními.