Severomoravským hradem Hukvaldy se každé léto nese řinčení zbroje

Válečný konflikt probíhá na hradě každým rokem, obvykle poslední víkend v červenci. Také letos se, v pořadí už poosmé, hradem ozývaly výstřely z hákovnic a píšťal, z kanónů, vzduchem svištěly šípy lučištníků a nad tím vším také mohutný řev a řinčení zbraní dobyvatelů i obránců. Pořadateli a organizátory středověké bitvy o hrad Hukvaldy jsou každoročně členové spolku historického šermu, kteří si říkají Rytíři z Hückeswagenu. V jejich čele stojí kastelán hradu Hukvaldy Miloslav Holiš.

Letošní bitva se nesla v duchu čtrnáctého století. Tomu musela odpovídat i výstroj válečníků, rytířů a také fraucimoru. Krásné ženy v nádherných šatech urozených dam i prostých vesničanek posedávaly okolo, připravovaly na ohništi chutnou krmi svým rytířům, a když bylo nutné, vběhly odvážně na bojiště, aby pitnou vodou v kožených vacích a zachraňovaly vysušené propocené vojsko v třicetistupňovém horku před kolapsem.

Rytířské slavnosti Hukvaldy|foto: Rytířské slavnosti Hukvaldy

Mít na sobě brnění vážící s vypolstrováním třicet kilogramů není pro slabší jedince, a tak se během bitvy často stávalo často, že někteří bojovníci byli tak unaveni, že rádi naoko padli, nebo byli vážně zranění, to aby si na louce mohli odpočinout, lehnout, protože už prostě nemohli.

Historie hradu Hukvaldy v kostce

Rozsáhlý hradní areál byl založen kolem poloviny 13. století, za jeho zakladatele je považován německý šlechtic ve službách Přemysla Otakara II., Arnold z Hückeswagenu, vlastník rozsáhlého území mezi Odrou, Ostravicí a Beskydami. Již v druhé polovině téhož století přešel do majetku olomouckých biskupů, kterými byl z důvodu finanční tísně často zastavován.

Svou úlohu pevnosti splnil zejména za třicetileté války, kdy byl několikrát bezúspěšně obléhán. Na konci 17. století byl naposledy přestavěn a výstavbou barokního opevňovacího systému se z něho stala moderní pevnost. Rychlé změny vojenské techniky podporovaly jiný způsob boje a vojenský význam hradu rychle ustupoval do pozadí. Požár v roce 1762 byl poslední tečkou za jeho slavnou existencí a hrad neobnovili.

Rytířské slavnosti Hukvaldy|foto: Rytířské slavnosti Hukvaldy

V současné době je významnou kulturní památkou, která se do povědomí návštěvníků zapsala každoročně pořádanými Rytířskými slavnostmi, i pravidelnými sobotními a nedělními programy z historické a folkové hudby, poezie.

Vyhlídka byla zbudovaná na hradním paláci v roce 1993. Je z ní unikátní výhled na celé pásmo Radhoštských a Moravskoslezských Beskyd, za dobrého počasí je viditelná řada měst v podhůří. Velkým lákadlem pro všechny návštěvníky je obora, založená biskupem Prusinovským na rozloze 65 hektarů s daňčí a mufloní zvěří.