Sidon: Jom kipur je hlavně o radosti, Bílovice mají tři Stolpersteiny a co pro Židy znamenal Mnichov

Sidon: Jom kipur je hlavně o radosti

Šabat šabatů nebo nejsvětější židovský svátek, tak se mluví o Dni smíření, Jom kipuru. Je to den nejpřísnějšího půstu, kterým vrcholí desetidenní pokání. Odkazuje na dvě biblické události: V tento den odpustil Bůh Izraelitům zhotovení zlatého telete na cestě pouští a v tento den se také obřezal Abraham, a uzavřel tak smlouvu s Bohem. Jom kipur letos připadá na pondělí 25. září. Vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona jsme se zeptali, jaká myšlenka ho letos bude při slavení Jom kipuru zvláště provázet.

„Den smíření je fakticky radostný svátek. Většinou si ho člověk představuje jako kajícnost, lezeme po zemi a tak dál. Ale fakticky ten výsledek je obrovská radost, poněvadž i Bůh má radost, když užiju to, co mi nabízí, totiž ten den,“ říká Sidon.

Proč je pro něj Jom kipur také nejsvětějším dnem v roce? Který zvyk nebo rituál je pro něj nejdůležitější? A jak vidí poselství Dne smíření v obecnější rovině, například po své nedávné návštěvě ukrajinské Buči?

Poslechněte si celý rozhovor s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

Tři Kameny zmizelých pro Bílovice nad Svitavou

Září už tradičně patří sousedským slavnostem po celé republice. Během jedné z nich, v Bílovicích nad Svitavou, vzpomínali i na své tři někdejší židovské sousedy. Ty v dubnu 1942 odvezl transport do Terezína, jejich životní cesty ale záhy pokračovaly na východ a skončily ještě téhož roku ve vyhlazovacích táborech v okupovaném Polsku. V Bílovicích je nyní nově připomínají Kameny zmizelých. Jejich pokládání se za doprovodu klezmerového uskupení HaChucpa zúčastnila i Martina Pouchlá.

„Tři kameny připomínají Ferdinanda Weinsteina, Růženu Löwyovou a Emu Schwippelovou,“ říká členka Kulturní komise v Bílovicích Tereza Hájková. „Přišlo mi vhodné v rámci akce Zažít město jinak začlenit i pokládání Kamenů zmizelých. Už jsme to dlouho plánovali, protože v minulosti tady probíhaly besedy, které se zabývaly hlavně historií obce, osudy různých občanů. Říkala jsem si, že by bylo hezké navázat na tyto besedy, co probíhaly, i třeba tímto způsobem,“ uzavírá Tereza Hájková.

A jak nové Stolpersteiny vnímají přímo obyvatelé Bílovic? A jak vypadala bílovická židovská komunita? Poslechněte si celou reportáž Martiny Pouchlé.

Židé za druhé republiky

Druhá republika trvala asi jen šest měsíců, a přece byla zásadním milníkem českých dějin. Začala přesně před 85 lety podpisem mnichovské dohody v noci z 29. na 30. září 1938 a skončila okupací českých zemí v březnu 1939. O tom, jak toto období prožívala česká společnost, se ví hodně. Ale jak se za ní dařilo Židům? Na to se ptala Terezie Jirásková historika z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky Michala Frankla.

„Je to doba, kdy je zničený demokratický systém první republiky, doba, která znamená obrat k tvrdému nacionalismu a také k antisemitismu,“ říká Frankl a pokračuje: „Židé tuto dobu asi vnímali velmi podobně jako mnoho Nežidů, řada Židů byla mobilizována do československé armády, než se museli stáhnout, vnímali to ponížení. A stejně tak mezi stovkami tisíc uprchlíků z pohraničí dovnitř do vnitrozemí byli kromě Čechů a Němců také Židé.“

V čem se postupně židovská zkušenost začala odlišovat? Jakou roli sehrál narůstající antisemitismus ve společnosti nebo mezi pravicovými politickými stranami? Jakou roli hrála opatření československé vlády? Co byla „revize občanství“? A jaká byla vládní politika vůči židovským uprchlíkům?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.