Skalisko Pasák v Jeseníkách připomíná legendu o zkamenělém pastýři
Pasák je známá přírodní památka nedaleko obce Branná v Jeseníkách. Nejznámější z ní je stejnojmenná skalní věž vypínající se nad údolím Branné a Hučavy. Mrazové sruby a skalky zde vytvářejí téměř skalní město. A i v širším okolí najdeme mnoho skalních výchozů, které stojí za to vidět.
Východiskem k cestě k Pasákovi je nádraží v Branné. I když odsud vede přímo naučná stezka Pasák, milovníkům skal lze doporučit výstup pěšinkou po zelené značce přímo proti kopci do Předního Alojzova. Hned nad nádražím se cesta připojí ke skalní stěně tvořící jakousi hradbu, jejíž skály dosahují výšky až 15 metrů.
Nad vesnicí je nutné vystoupat ještě výš po Alojzovských loukách, odkud je překrásný výhled nejen na Brannou, ale na celé panorama masívu Králického Sněžníku. Na vyhlídce se napojíme na cestu vedoucí k Pasáku. Málokdo tuší, že zdejší horské louky nejsou původní. Vznikly díky vytěžení prastarých horských lesů. Díky pastvě a kosení jsou dnes významnou lokalitou pro luční rostliny, z nichž některé patří ke kriticky ohroženým druhům.
Kromě Pasáka uvidíte i Okno a Kovadlinu
Poté, co se turista ponoří do lesa, je jisté, že skalní město se blíží. Osamělé skalky přerůstají v bradla, která mnohdy dosahují úctyhodných výšek. Největší skály, které se tyčí nad údolím v sousedství Pasáka, zaregistrujeme až na poslední chvíli. Pěšinka se prosmýkne hustým porostem a najednou se člověku pod nohama otevře propast místy až třicetimetrové skalní stěny. Na jejím konci se pak tyčí osamělá skála připomínající lidskou postavu.
Jméno Pasák dostala podle staré pověsti, podle níž chtěl chudý pastýř za peníze dát svou sestru panskému úředníkovi, byť ona milovala chudého tkalce. Zamkl ji v komoře a pozval panského floutka, ale sestra nečekala a utekla ke skalám nad vsí. Když ji tam bratr dohonil, proklela jej a on na místě zkameněl.
Skalní věž skutečně připomíná zkamenělou postavu, ale podobných bizarních tvarů je zde k vidění víc. Hned vedle věže najdete skalní hřib, kterému se říká Kovadlina. Stačí jeden pohled a víte proč. Stojí za to i sestoupit pod 250 metrů dlouhý útes, místy skutečně až 30 metrů vysoký. Objevíme tam například skalní okno, které má přes dva metry na výšku a pět metrů délky.
Návštěva je ideální v době holých stromů
Za vznikem zdejších skal stojí jejich složení. Deskovitě uspořádaný amfibolit, který obsahuje vysoké procento vápníku, zde nepravidelně zvětrával a umožnil tak výstup pozoruhodných skalních stěn nad okolní zvětralý terén.
Celá oblast připomíná jedno velké skalní město. Je však pozoruhodná i z hlediska výskytu vzácných živočichů. Hnízdí zde krkavec velký i čáp černý, skalní rozsedliny jsou pak domovem letounů, zejména netopýra ušatého a brvitého.
A vyskytují se zde i vzácné rostlinné druhy. Nejlepší doba pro návštěvu Pasáka je časné jaro nebo pozdní podzim. Skály jsou totiž z velké části zarostlé stromy, a tak je například v létě problém spatřit věž Pasáka v plné kráse. Přesto je to úžasné místo, kde na nás dýchnou staré legendy tohoto pozoruhodného kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků