Skladatel Bohuslav Martinů se narodil v Poličce ve věži kostela sv. Jakuba

Pětičlenná rodina Martinů žila ve věži až do Bohuslavových 11 let. Hlavou rodiny byl otec Ferdinand, který kromě svého ševcovského povolání vykonával práci pověžného. Jeho úkolem bylo držet stráž ve dne i v noci, natahovat věžní hodiny a zvonit klekání. S rodinou tu žil i ševcovský pomocník, kterému přezdívali „děda“. Pomáhal rodině v domácnosti, a protože světnička byla malá, měl svoji postel pod hodinami ve věži.

Atmosféra života ve výšce 36 metrů nad zemí se nesmazatelně zapsala do mysli budoucího skladatele. Ve své vzpomínce z roku 1934 v Paříži píše: „Myslím, že tento prostor je z mých největších dojmů z dětství, který si nejvíce uvědomuji, a asi hraje velkou úlohu v celém mém názoru na kompozici. Nejsou to malé zájmy lidí, starosti, bolesti nebo i radosti, které jsem viděl z velké dálky, lépe řečeno z výšky. Je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích. Prostor a příroda, ne lidi …“

Pohled z věže kostela sv. Jakuba v Poličce směrem k barokní radnici|foto: Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Pokud vystoupáte po 192 schodech až do samotné věže poličského kostela, budete odměněni nejen zajímavou prohlídkou rodné světničky Bohuslava Martinů, ale i jedinečným výhledem na celé město a jeho blízké okolí.