Sklářská stezka v západních Čechách vás zavede k jediné dochované leštírně skla u nás
Kdybyste se v krajině nedaleko obce Stará Knížecí Huť v západních Čechách, těsně u hranic s Německem, ocitli před sto lety, vůbec byste tohle místo nepoznali. Stálo tam totiž přes deset sklářských provozů, které využívali vodu ze zdejších potoků pro výrobu energie. A bylo tu i několik vesnic. Skláře a jejich stavení vzal čas a také železná opona a hustý les. Zapomenutou krajinou se dnes vine naučná stezka věnovaná sklářství. Jejím hlavním lákadlem je teprve nedávno objevená a odkrytá jediná průmyslová leštírna skla v Čechách.
Naučná stezka je okružní a zažíná i končí ve Staré Knížecí Huti. Cestou vás čeká spousta zajímavostí nejen ze života sklářů. Na celkem dvanácti zastaveních se dozvíte i zajímavosti ze života rostlin a zvířat, Chráněné krajinné oblasti Český les a také z místní historie.
Například druhé zastavení informuje o ovocných stromech, které byly v minulosti součástí dávno zaniklých zahrad a návsí. Ty dnes připomínají už jen kamenné rozvaliny. A nechybí tu ani zábava pro malé i velké. V dutině kmene stromu si můžete vyzkoušet, jestli pohmatu poznáte různé druhy ovoce.
Cestou vás čekají i překrásné výhledy do přírody západočeského pohraničí – Českého lesa. U zastavení těsně před Arnoštovou leštírnou skla se můžete seznámit s tím, jakou sílu má voda. Jak vlastně skláři za pomoci náhonů vody z četných potoků poháněli vodní kola. A jak energii následně využívali při broušení skla. U Anenské brusírny stojí navíc funkční zmenšená replika leštírny.
Arnoštova leštírna vypadá jako stroj z románů Julese Verna
O pár stovek metrů dál se před vámi v lese vynoří zastřešená stavba z dřevěných trámů. Pod střechou se nachází jediná dochovaná leštírna skla u nás – Arnoštova leštírna. Jsou tu obrovské kulaté železné plochy a stroj, který i když už není úplně kompletní, natož funkční, dává tušit svou obrovskou sílu.
Do roku 1910 poháněl leštírnu tabulového skla klasický vodní náhon, jaký známe třeba od mlýnů na obilí. Pak nastoupily vodní turbíny.
Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce pohltilo zdejší oblast včetně deseti sklářských provozů a vesnic hraniční pásmo a neprostupná železná opona. Arnoštova leštírna, nad kterou v době největší slávy stála prý dokonce patrová budova, byla bagry zbořena.
Tím však po druhé světové válce došlo k unikátnímu zakonzervování technické památky. Teprve v roce 2013 se přišlo na to, že pod leštírnou je zachovalá strojovna. Do ní ale z bezpečnostních důvodů přístup není možný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Motiv střelce z filosofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
-
Vládě Roberta Fica jde o ovládnutí veřejnoprávních médií. Změny v zákoně jsou kosmetické, říká Černý
-
Takhle vypadal svatý Vojtěch. Pražské arcibiskupství zveřejnilo podobiznu svého hlavního patrona
-
‚Nastaly závažné chyby.‘ Soud zrušil rozsudek nad exproducentem Weinsteinem, ve vězení ale zůstává
