Skromné vodní růže. Lekníny ozdobí vaše zahradní jezírko elegantními květy
Leknínům se právem přezdívá vodní růže. Můžete vybírat z desítek barevných variant, tvarů a velikostí, kterými si můžete královsky ozdobit zahradní jezírko. Pěstování navíc není nikterak složité.
Předpokladem, aby leknín dobře rostl, je správná hloubka a dostatek světla a živin. Pokud rostlina tohle všechno má, vytváří bohaté květy a silné rostliny, jak potvrzuje majitel jezírkového centra Luděk Hojný z Vysokého Mýta.
Do jaké nádoby lekníny zasadit
Leknín musí mít kořeny v zemině. Sázejí se do speciálních děrovaných nádob nebo do běžných kontejnerů větších rozměrů. Kontejner by měl mít objem alespoň pět litrů, aby bylo množství zeminy dostačující. Kontejner se musí dotýkat dna.
Pokud je jezírko příliš hluboké a leknín na dno nedosáhne, pomoci si můžete třeba kbelíkem otočeným dnem vzhůru, na který kontejner posadíte.
Jak hluboké musí být jezírko
Existují trpasličí lekníny, na které stačí jezírko hluboké 40-50 centimetrů. Pro střední a větší druhy je vhodná hloubka od 70 centimetrů do metru a půl.
Lekníny se množí generativně semeny, což je velmi náročné, nebo vegetativně různými řízky, oddenky, hřížením a podobně.
„Lekníny řízkujeme, pak je necháme zakořenit, a když mají vytvořený optimální kořenový systém, jdou do prodeje a prodávají se jako hotová rostlina,“ říká Luděk Hojný.
U leknínu je výhodné, že když na jaře vykvete, zdobí svými květy vodní hladinu až do prvních mrazíků, kdy mráz květ spálí. Je to rostlina, která se velmi rozrůstá. Takže je třeba jezírko čistit, aby byl život ve vodě v rovnováze a dařilo se v ní květinám i živočichům.
Hmyzí záškodníci
Nejčastější poškození způsobuje leknínům hmyz, například larvy pakomárů, chrostíků, některých much a brouků. Larvy na listech vykusují dírky, někdy i celé dvorce. Pokud ovšem v jezírku chováte ryby, máte po starostech. Larvy nedostanou šanci pochutnat si na listech leknínů. Ale pozor na amury, kterým vodní růže chutnají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
