Slavný operní zpěvák Leo Slezak se rád vracel do rodného Šumperka
Mnohé osobnosti z původně německých měst moravského příhraničí jsou dodnes slavnější v německy mluvících zemích. To je případ i rodáka ze Šumperka, operního pěvce Leo Slezaka, který patřil k nejvýznamnějším představitelům operního světa konce 19. a první poloviny 20. století.
Leo Slezak pocházel z českoněmecké mlynářské rodiny. A rodný dům v dnešní ulici Adolfa Kašpara je první zastávkou na cestě po jeho šumperských stopách. Leo Slezak se zde narodil 18. srpna 1873. Jak sám psal, byl zrozen k velkým věcem, neboť měl stejné datum narozenin jako tehdejší císař František Josef I. U jeho porodu asistovala královna – tedy porodní bába Marie Königová (česky Králová) a byl pokřtěn stejným jménem jako tehdejší papež Lev XIII.
Mladý Leo nebyl příliš dobrý student – nedokončil ani gymnázium, ani pozdější učení na zahradníka a zámečníka. Od mládí se naopak motal kolem divadla, a když si jeho majestátné postavy (měřil téměř dva metry) a zejména pěveckého talentu všiml barytonista tehdejšího německého divadla v Brně Adolf Robinson, dával Slezakovi zdarma hodiny a odstartoval tak jeho hvězdnou kariéru.
Ve svých třiadvaceti letech - 17. března 1896 - debutoval na brněnské scéně jako sólista. Představil se v náročné titulní roli Wagnerova Lohengrina. A právě Wagnerova hudba se mu stala osudnou a věnoval se jí po celý život.
Leo Slezak se stal i hvězdou filmového plátna
Po dvou letech se Leo Slezak vydal do světa. Nejprve do Berlína a poté do Vratislavi. Později přesídlil do Vídně, kde působil nejprve jako host a později jako kmenový člen Dvorní Opery. Hostoval také v Londýně a v dalších evropských městech. Vracel se ale i do rodného Šumperka. Krátce po otevření zdejšího divadla sem v roce 1904 zavítal se svým recitálem, který měl obrovský úspěch. Přijel pak ještě několikrát ve dvacátých a třicátých letech, kdy už patřil mezi největší pěvce své doby.
Leo Slezak se dostal i před filmovou kameru. Kupodivu vystupoval ve filmech ještě v éře němého filmu a poté, co dostal film zvuk, stal se hvězdou filmového nebe. Natočil kolem 45 snímků a jeho umění se tak ve filmech opět vracelo do Šumperka, do tamních kin. Sám Leo Slezak se sem vrátil naposledy ve třicátých letech 20. století. Pak již do svého rodného města nepřijel. Své poslední roky života strávil v Rottach-Egernu, kde 1. června 1946 zemřel a kde je i pohřbený.
Šumperští odhalili Leo Slezakovi v roce 1943 pamětní desku na jeho rodném domě. Ta bohužel v poválečných letech zmizela a dnes se jedná o její obnově. V dokumentech, jejichž část spravuje i šumperské Vlastivědné muzeum, se dochovalo mnoho informací o jeho veselé povaze, o nezměrné chuti k jídlu a také o jeho lásce k rodnému městu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Opava zahájila evakuaci, voda bude více než stoletá. Do bezpečí musí tisíce lidí
-
ONLINE: Hladiny v Česku dál stoupají, pohřešují se čtyři lidé. Bez elektřiny je na 60 tisíc odběratelů
-
Hasiči mají jiné úkoly, než tahat hlupáky z vody, kritizuje povodňovou turistiku starosta Frýdlantu
-
PŘEHLED KRAJŮ: Stav nebezpečí, stoupající hladiny i výpadky proudu. Jaká je situace ve vašem regionu?