Slavný operní zpěvák Leo Slezak se rád vracel do rodného Šumperka
Mnohé osobnosti z původně německých měst moravského příhraničí jsou dodnes slavnější v německy mluvících zemích. To je případ i rodáka ze Šumperka, operního pěvce Leo Slezaka, který patřil k nejvýznamnějším představitelům operního světa konce 19. a první poloviny 20. století.
Leo Slezak pocházel z českoněmecké mlynářské rodiny. A rodný dům v dnešní ulici Adolfa Kašpara je první zastávkou na cestě po jeho šumperských stopách. Leo Slezak se zde narodil 18. srpna 1873. Jak sám psal, byl zrozen k velkým věcem, neboť měl stejné datum narozenin jako tehdejší císař František Josef I. U jeho porodu asistovala královna – tedy porodní bába Marie Königová (česky Králová) a byl pokřtěn stejným jménem jako tehdejší papež Lev XIII.
Mladý Leo nebyl příliš dobrý student – nedokončil ani gymnázium, ani pozdější učení na zahradníka a zámečníka. Od mládí se naopak motal kolem divadla, a když si jeho majestátné postavy (měřil téměř dva metry) a zejména pěveckého talentu všiml barytonista tehdejšího německého divadla v Brně Adolf Robinson, dával Slezakovi zdarma hodiny a odstartoval tak jeho hvězdnou kariéru.
Ve svých třiadvaceti letech - 17. března 1896 - debutoval na brněnské scéně jako sólista. Představil se v náročné titulní roli Wagnerova Lohengrina. A právě Wagnerova hudba se mu stala osudnou a věnoval se jí po celý život.
Leo Slezak se stal i hvězdou filmového plátna
Po dvou letech se Leo Slezak vydal do světa. Nejprve do Berlína a poté do Vratislavi. Později přesídlil do Vídně, kde působil nejprve jako host a později jako kmenový člen Dvorní Opery. Hostoval také v Londýně a v dalších evropských městech. Vracel se ale i do rodného Šumperka. Krátce po otevření zdejšího divadla sem v roce 1904 zavítal se svým recitálem, který měl obrovský úspěch. Přijel pak ještě několikrát ve dvacátých a třicátých letech, kdy už patřil mezi největší pěvce své doby.
Leo Slezak se dostal i před filmovou kameru. Kupodivu vystupoval ve filmech ještě v éře němého filmu a poté, co dostal film zvuk, stal se hvězdou filmového nebe. Natočil kolem 45 snímků a jeho umění se tak ve filmech opět vracelo do Šumperka, do tamních kin. Sám Leo Slezak se sem vrátil naposledy ve třicátých letech 20. století. Pak již do svého rodného města nepřijel. Své poslední roky života strávil v Rottach-Egernu, kde 1. června 1946 zemřel a kde je i pohřbený.
Šumperští odhalili Leo Slezakovi v roce 1943 pamětní desku na jeho rodném domě. Ta bohužel v poválečných letech zmizela a dnes se jedná o její obnově. V dokumentech, jejichž část spravuje i šumperské Vlastivědné muzeum, se dochovalo mnoho informací o jeho veselé povaze, o nezměrné chuti k jídlu a také o jeho lásce k rodnému městu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Babiše lidé vypískali při zapalování svíčky na Národní třídě. Věnec k památníku položil i Fiala
-
Vůle si naslouchat s časem klesá. Měli bychom si připomenout polistopadové nadšení, míní Pavel
-
ŽIVĚ: Poslouchejte speciální vysílání Radiožurnálu k oslavám výročí 17. listopadu
-
Prezidentův poradce nedoporučuje podepsat rozpočet. Poukazuje na velké, ale nevyjasněné položky