Slovenští egyptologové bojují s časem. Vykopávky v nilské deltě ohrožuje rozrůstající se zástavba
Mnohé starověké památky v Egyptě jsou ohrožené roztahujícími se vesničany. Boj s časem svádějí například slovenští egyptologové v nilské deltě. Odkrývají tam pevnost z doby Ramesse III, která chránila egyptskou říši před nepřáteli z Asie. Utíkal tudy údajně i Sinuhet, hrdina staroegyptského vyprávění. V lokalitě Tel Ritábí nedaleko Suezského průplavu archeologové každou sezónou zjišťují, o kolik se vesnická zástavba zase přiblížila.
„Toto je vstupní brána do pevnosti. Na okraji silnice je hradba pevnosti Ramesse II a asi i Merenptaha. A potom Ramses III postavil masivní pevnost 200 král 400 metrů,“ ukazuje Jozef Hudec je slovenský egyptolog a archeolog a spoluředitel zdejší archeologické mise.
Dárek od souseda
Přes lokalitu, kde s kolegy od roku 2007 pracuje, vede silnice. „V roce 2008 nám oznámili radostnou zprávu, že se bude silnice rozšiřovat, takže jsme rychle začali na té straně dělat záchranný průzkum. Samozřejmě se to nedalo za měsíc stihnout,“ krčí rameny a s obavami se rozhlíží po okolních polích, zahradách a chlívech.
„V roce 2011, 2012 se místní soused rozhodl, že tu postaví mangový sad. Vykopal jámy, dal do nich sazenice… Naštěstí pak přišli inspektoři a vyhodili ho ven,“ popisuje, jak rozrůstající se osídlení ohrožuje vykopávky.
„Tato mešita je také jeho dárek. Teď vlastně kopeme v jámě pro mešitu, kterou tu chce postavit. Chceme to tedy vykopat předem, abychom vytěžili nějaké informace,“ dodává archeolog.
Mezi Abúsírem a deltou Nilu
Na lokalitě Tel Ritábí se slovenský tým střídá s polským. Teď je tu pětice slovenských egyptologů a pomáhají jim místní egyptští dělníci.
„Tady byla po obou stranách poušť nebo polopoušť. A tudy procházelo pravěké rameno Nilu, které potom ústilo do Suezské šíje,“ ukazuje Jozef Hudec. „Snažíme se jezdit každý rok – pokud jsou finance a pokud je povolení. A jsme tu obvykle tak asi měsíc.“
V hradním příkopu, který tu pomalu odkrývají, skoro ani není vidět egyptoložka Květa Smoláriková. „Je to něco nového. Myslím, že se archeologové v této části Egypta nikdy tak podrobně nezabývali těmito obrannými příkopy,“ rozhlíží se.
Slovenská archeoložka občas kope s českými egyptology v Abúsíru a občas se slovenskými v Tel Ritábí.
„V Abúsíru vyhrabáváme krásné, kamenné hrobky, monumentální stavby. A tady je to zase taková skutečná archeologie, jaká se dělá v Evropě. Člověk tu najde krásnou stratografii, což se v Abúsíru v tom písku nedá docílit. Jedno vlastně doplňuje druhé,“ srovnává.
Čtěte také
Těžký život egyptologa
Slovenští egyptologové bydlí během sezóny v nedalekém městě Ismáílíja. Přímo na lokalitě žádné zázemí není.
„Naše práce neskončí tím, že ve dvě skončíme na lokalitě. My pak ještě všechno, co jsme vykopali, musíme zdokumentovat,“ přibližuje Lucia Hulková tvrdý denní pracovní režim, během nějž často nezbyde čas ani na společnou snídani.
„Většinou se zmůžeme tak na čaj a jogurt, a dobré ráno, protože vstáváme v půl páté. Máme tu paní, která nám vaří čaj, dokonce čaj s mátou, takže se tu o nás starají,“ dodává vděčně.
Práce na staroegyptských vykopávkách je často bojem o čas a bojem za záchranu toho, co se ještě zachránit dá.
Související
-
V Káhiře je překvapivě dost českých stop. Představoval je egyptolog a došlo i na jeho žloutenku
S lokalitou Abúsír nedaleko Káhiry jsou čeští egyptologové spojeni už desítky let. O svou minulost i současnost v ulicích Káhiry se chtějí teď podělit s veřejností.
-
S rozluštěním záhadného nápisu pomohlo egyptologům prase
Českým egyptologům se v hrobce generála Menechibnekona z poloviny prvního tisíciletí před Kristem podařilo rozluštit část hieroglyfů, se kterou si dlouho nevěděli rady.
-
Miroslav Bárta: Blíží se konec jedné epochy Ruska. Otázkou je, jakým směrem se bude dál ubírat
V krizích se objevuje v lidech to nejlepší, kromě toho špatného, říká egyptolog Miroslav Bárta. Bude válka na Ukrajině znamenat zlom ve vývoji naší civilizace?
